Zatímco nyní se jedná o pětiprocentní ekvivalent vzhledem k obhospodařované ploše, od roku 2023 by to mělo být o dvě procenta více. Přitom zemědělci musí počítat s nižší finanční podporou od EU. „Po nás zemědělcích se tak chce, abychom toho dělali pro krajinu a životní prostředí více, ale za méně peněz. Požadavku rozumím, ale z ekonomického pohledu to nelze,“ podotýká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Zahájení Mlékárenských dnů v Přibyslavi.
Mlékaři z Vysočiny se bojí o budoucnost. Ceny výrobků podle nich nadále porostou

Pro některé české zemědělce by mohla být přísnější plnění na budování krajinných prvků problém. Necelých třicet procent zemědělské plochy je v držení přímo zemědělců; těch je v Česku cca 30 tisíc, zbylá část pak hospodaří na základě pachtovní smlouvy. „Na vlastním vybudovat není pro zemědělce problém, ale vysvětlete vlastníkovi, že na jeho pozemku byste chtěli udělat krajinný prvek. To problém je,“ říká prezident agrární komory.

I proto se řada českých zemědělců rozhodla vydat alternativní cestou. Na pole vysazují meziplodiny a dusík vázající plodiny (bob, fazol, hrách, sóju a podobně). Při pěstování navíc nesmí použít chemii. Pro splnění nařízení to stačí. Zatím. Od roku 2023 to tak ale být nemusí.

„Z pohledu EU jsou meziplodiny a dusík vázající plodiny brány jako komodita, se kterou se dále hospodaří. Požadavek bude uvedení půdy do klidu, bez následné sklizně, sečení. Tedy tlak právě na vybudování remízků a další krajinných prvků,“ upozorňuje Doležal.

Za špatnou včelařskou sezonu může především změna klimatu. Zatímco vloni trápilo včelaře sucho, letos to bylo špatné jaro.
Letos bude málo medu. Můžou za to rychlokvašení včelaři a rychlý nástup jara

Osvobození od daní z dotací na podporu zemědělců by podle studie agrární komory zatížilo rozpočet zhruba třemi miliardami korun. Pokud by tedy budoucí vláda schválila odpuštění daní ze všech „vrstev“ přijatých plateb zemědělců. I když zemědělci chápou, že se nejedná o malou částku, a navíc ekonomiku tíží dopady pandemie koronaviru, je to podle nich jedna z cest, jak plnit dostát požadavkům unie. „Pokud nebudeme závazky plnit, je teoreticky možné, že bychom jako stát mohli o peníze přijít,“ varuje Doležal.

Dotace nejsou jen pro zemědělce

Zmíněný návrh by do jisté míry podpořila i Asociace soukromých zemědělců České republiky. Má ovšem podmínku: případné „oddanění“ musí skutečně pomoci českým sedlákům a české krajině a mělo by se tedy týkat především menších a lokálně hospodařících subjektů.

„Rovnou říkám, že je nesmysl odpouštět daně ze zemědělských dotací nějakým obrovským podnikům a nadnárodním celkům, které s Českou republikou a jejím zájmy nemají nic společného a čerpají dotace z jiného důvodu, než na zkrášlování Česka a zlepšování naší půdy či zdrojů vody. Takže plošný požadavek na všechny podniky je nesmysl,“ kontruje předseda Asociace soukromých zemědělců Jaroslav Šebek.

Ten zároveň upozorňuje, že dotace na svoji podporu dostávají i podnikatelé v jiných sektorech národního hospodářství, tedy nejen zemědělci. „Bylo by asi možné uvažovat od osvobození daně z příjmů u těch dotací, které slouží ke splnění enviromentálních požadavků souvisejících s trvalým opatřením v krajině,“ navrhuje Šebek.

Likvidace chovu kachen v Kosičkách
Česko je zemí bez výskytu ptačí chřipky. Pomůže to zahraničnímu obchodu

Podle analytika Petra Havla není návrh Agrární komory špatnou cestou.  Úlevy či odpuštění daní, a to v jakémkoliv sektoru či resortu, jsou totiž podle Havla tou nejefektivnější a nejspravedlivější podporou. Zároveň by se předešlo přílišné byrokracii. „A EU v současné době připravované zásady nové společné zemědělské politiky jsou byrokracií zatížené strašně moc,“ poznamenává Havel.

Zároveň upozorňuje, že případné odpuštění daní by musela schválit Evropská unie. Česko by tak muselo své kroky pořádně vyargumentovat. „Například tím, že by se odpouštěly daně lokálním farmám. Na podporu malých a mikropodniků by v unii mohli slyšet,“ radí Havel.