Poměrně obtížně. Máme přes šest tisíc samostatných obcí a v zásadě stejné množství samostatných komunálních voleb. Z minulých voleb je patrné, že lidé velmi dobře odlišují, co může a nemůže dělat jejich radnice a zastupitelstvo. Nikdo asi nebude chtít po zastupitelstvu obce nebo města, aby ukončilo válku na Ukrajině.

Jak se například v Brně mohou do voleb promítnout nově vzniklé politické strany jako FAKT Brno nebo zmíněný Restart?

Také do Brna přišel v minulých letech trend, který původně panoval spíše v obcích a menších městech. A sice, že i neparlamentní strany mohou uspět. Například rok 2014 a úspěch Žít Brno. Je ale otázkou, zda je pro nová uskupení prostoru dostatek a zda se dokážou dostatečně propsat do povědomí voličů. A mířit na mladé, jak to dělá třeba FAKT Brno, je v komunálních volbách ošemetné. Víme totiž, že mladí lidé jsou nejméně spolehliví účastníci voleb. Někdy přijdou, ale nelze na to spoléhat jako u starších ročníků. Čili vsázet čistě na mladou generaci, je velký risk.

Po minulých komunálních volbách v Brně stranu s největším počtem hlasů ostatní odstavili. Je to možné i letos?

Je možné, že vznikne většina, která stranu s nejvíce mandáty nezahrne. Máme poměrný volební systém, kde vítězství ještě nemusí znamenat primátorské křeslo. Hraje se o to, kdo sestaví nadpoloviční většinu hlasů v zastupitelském orgánu.

Jak je to s koaličními potenciály jednotlivých politických uskupení?

Pokud mi letošní volby přijdou opravdu něčím zajímavé, tak právě tím, že se po delší době odblokovaly koaliční potenciály. Méně než v předchozích letech jsme svědky razantních prohlášení, že s někým určitě do koalice nepůjdu. Jak jsou fakticky ze hry komunisté, zůstává tento blok jen vůči SPD. Ale zcela jistě na úrovní obcí a měst oslabil vůči ANO. Ani v Brně nevidíme ze strany ANO proklamace, že rozhodně nepůjde do spolupráce s někým ze stávající koalice. Neslyšíme to ale ani od ODS či lidovců ve vztahu k ANO. Skutečně si umím představit, že situace po volbách bude otevřená a vyjednávání bez předem jasného výsledku.

Kdo jsou v Brně letos největší rivalové?

Zdá se, že letos se o největší počet voličů budou přetahovat koalice ODS a TOP09 na jedné straně s ANO na straně druhé. Z minulých voleb je ale patrné, že samotné vítězství ještě nemusí znamenat, že subjekt bude mít hlavní vliv na další vývoj města.

Co Piráti? V porovnání s ostatními letos až tak vidět nejsou.

Vypadá to tak, ano. Pokud se znovu podíváme na navržené počty kandidátů, tak na celé Vysočině jich nominovali 105. Na jihu Moravy pak bez městských částí 165. To je málo. Šestkrát méně než třeba slábnoucí komunisté. Desetkrát méně než ODS. S těmito počty budou mít těžké udělat dobrý výsledek. Evidentně přestávají být protestní stranou, kterou byli ještě před čtyřmi lety, a hledají novou identitu.

Může to být důsledek volebního krachu v parlamentních volbách?

Zcela jistě. Jde vidět, že ani po roce se ještě pořádně neotřepali ze svého nerozvážného kroku, kterým byla koalice se STAN. Samozřejmě to může souviset i se skutečností, že řada Pirátů již nejsou poslanci a nemohou se politice věnovat naplno.

O jaké funkce se strhne největší boj?

Symbolicky nejsilnější bude o primátorský nebo starostovský post. Boj se určitě strhne o obsazení rad; klíčových vládnoucích orgánů místních samospráv. Leckde možná někdo pustí post starosty právě výměnou za silnější postavení v Radě. To jsou nejdůležitější věci, o něž se bude hrát.

Vyčnívá jih Moravy ve své komunální politice něčím nad zbytkem republiky?

Jediná odlišnost tkví nejspíše ve výraznějším postavení KDU-ČSL. I když i tady bych poukázal na skutečnost, že její pozice slábne. Ale je to v zásadě to jediné, co odlišuje jižní Moravu od komunální politiky ve zbytku republiky.

S jakými největšími problémy se vítěz musí v Brně popasovat?

Energetická krize a placení energií za městské objekty. A tím myslím celou škálu veřejných budov včetně základních škol. Dále rozhodnutí, zda v současnosti dává smysl rozjet velké investiční akce jako Janáčkovo kulturní centrum nebo multifunkční hala. Tohle bude poměrně zásadní a těžké rozhodnutí, které vedení města bude muset udělat relativně brzy po volbách.

A co územní plán?

A samozřejmě územní plán, který je alfou a omegou dalšího rozvoje města. Celá situace kolem územního plánu v plné nahotě ukázala, že Brno stále nemá vyjasněnou pozici městských částí ve vztahu k celku. Jsou to poměrně nezávislá území, nebo spíše obslužné jednotky? Z odpovědi plyne i způsob, jak se stavět k výhradám, které městské části k územnímu plánu vznášely. Pozice městských částí je někde mezi až decentralizovaným pražským modelem, kde jsou městská části skutečně hodně autonomní, a například centralizovaným pardubickým modelem, kde jsou městské obvody úplně zbytečné a dvacet let se diskutuje, zda je nezrušit. Brno je někde uprostřed, z čehož vyplývá i nejistota, jak reagovat na připomínky vůči územnímu plánu.

Právě debaty o územním plánu ukázaly velké rozpory uvnitř současné široké koalice v Brně. Mohou po volbách případně ještě najít společnou řeč?

Zhruba tři a půl roku koalice vypadala soudržná. Nebo bez zásadních vnitřních konfliktů. Minimálně v porovnání s pražskou koalicí. Nicméně nelze vyloučit, že po volbách dojde k nějakému přeskládání, výměně některých členů, zmenšení koalice. To je samozřejmě možné. Současně si ale umím představit i pokračování stávající koalice. Z dění, jenž sledujeme v posledních týdnech, bych závěry nevyvozoval. Je před volbami. Strany se logicky potřebují vymezit vůči svým soupeřům. Je přirozené, že se ODS a TOP09 na jedné straně vymezují vůči lidovcům a STAN. Cílí totiž na podobné voliče.

Úspěchy a krachy koalice v Brně: odpor proti demolici káznice, nádraží beze změn

Falešné tiskové zprávy, zpravodaje, stavby na černo. Předvolební kampaně se zdály letos poměrně ostřejší. Čím to?

Nemám ten pocit. Skutečnost, že se sem tam něco takového objeví, je přirozená. Pořád se bavíme o několika tisících samostatných obcí. Je jasné, že někde je atmosféra vyhrocenější než jinde. Nic výjimečného v tom nevidím.

Jakou očekáváte volební účast?

Nevidím důvod, aby nastal nějaký obrovský výkyv oproti volbám předešlým. Pásmo pětačtyřicet až pětapadesáti procentní účasti mi přijde nejpravděpodobnější. Tak jako v předchozích letech.

Co nám výsledky komunálních voleb řeknou o směřování politické kultury?

Je možné, že odhalí nastávající trendy. Už nyní třeba z počtu navržených kandidátů vidíme, že se rozkládá politické stranictví jako takové. Čím dál méně lidí navrhují politické strany. Klesá i obecně počet kandidátů v komunálních volbách. Lze to číst i jako pokles politické participace. Nebo střídání generací, kdy ze scény definitivně odchází budovatelé politického systému z doby Sametové revoluce. A nové generace je nenahrazují až tak rychle a až tak nadšeně. To je z čísel, která máme o počtu kandidátů, patrné již nyní. Možná se dozvíme i něco o podpoře politických stran vzhledem k minulým volbám. Nicméně vypovídací hodnota bude nízká.