Kliknutím zvětšíte„Upřímně jsme nečekali, že budou snímky až tak dobré,“ svěřila se jedna z vědkyní zabývající se novými záběry, Imke de Paterová.
Na stamiliardovém projektu spolupracuje NASA s evropskou a kanadskou kosmickou agenturou. Nové záběry vědcům poskytnou půdu pro pozorování a studium vnitřního života Jupitera. Na studii snímků se podílí týmy astronomky de Paterové z Californské univerzity a Thierryho Foucheta z Pařížské observatoře.
Na snímku samotného Jupitera, který vědci vytvořili složením několika záběrů dohromady, lze podle stanice BBC pozorovat polární záři v oranžové barvě. Jde vidět, jak se rozšiřuje do velkých výšek nad severním i jižním pólem planety. „Nikdy jsme takhle Jupiter neviděli. Je to neuvěřitelné,“ sdělila de Paterová.
Kromě oranžové záře jsou na fotkách viditelné mlhy ve žlutozelených barvách, které víří kolem pólů. Bílá a jasná místa pak podle odbornice Heidi Hammelové znamenají, že jsou ve velké nadmořské výšce. „Četné jasné bíle skvrny a pruhy jsou pravděpodobně vysoko položené vrcholky mraků, které jsou kondenzované proudícími bouřemi,“ vysvětlila. Tmavá místa naopak naznačují, že je na v nich malá oblačnost.
Detailní záběr Jupitera zachycení pomocí NIRCam z Webbova teleskopu
Jasně lidé na snímcích identifikují i Velkou rudou skvrnu. Slavná bouře, ve které se bičují větry rychlostí přes 400 kilometrů v hodině, a která by svou velikostí dokázala spolknout Zemi, se ovšem oproti tradičním záběrům ukazuje v bílé barvě. Podle odborníků je to proto, že odráží spoustu slunečního záření, uvádí stanice ABC News. Uvnitř jsou také vidět zatočené pruhy neonově tyrkysové barvy, různých odstínů růžové a krémové, které naznačují směr zuřící bouře.
Na druhém snímku jsou viditelné jemné prstence kolem planety, společně se dvěma malými měsíci Adrastea a Amalthea. Prstence jsou až milionkrát jemnější než samotná planeta, píše NASA. „Je skvělé, že můžeme na jednom snímku pozorovat detaily Jupiteru spolu i s jeho prstenci, malinkatými satelity a dokonce i s galaxiemi,“ uvedla de Paterová.
I přesto, že se zbytek snímku zdá být jen temná černota vesmíru, ve spodní části jsou rozmazané světlé skvrny, které jsou ve skutečnosti sotva patrné galaxie zářící v dálce.
Záběry Jupitera, jeho prstenců, měsíců a galaxií v pozadí. Zachyceno pomocí NIRCam z Webbova teleskopu
K zachycení planety používá Webbův teleskop kameru pro blízkou infračervenou oblast elektromagnetického spektra (NIRCam). Kamera má tři specializované infračervené filtry, které umožňují zachytit i detaily, které předchůdci teleskopu nedokázali. První filtr umožňuje vidět polární záři, druhý mlhy kolem pólů a třetí namodralé mraky v atmosféře planety.
Snímky, které už Webbův teleskop pořídil:
Infračervené fotografie odborníci následně uměle obarvují modrou, bílou, zelenou, žlutou a oranžovou. Podle francouzského týmu tím mají vyniknout detaily planety, neboť lidské oko infračervené světlo nedokáže vnímat, vysvětluje deník The Guardian. Obecně platí, že nejdelší vlnové délky jdou do červena, zatímco nejkratší do modra.
Webbův teleskop do vesmíru agentury vyslaly v prosinci minulého roku a momentálně se nachází 1,6 milionů kilometrů od Země. Vědci doufají, že s jeho pomocí dohlédnou na samotný počátek naší galaxie. Teleskop má totiž schopnost detekovat světlo, které k Zemi začalo cestovat před 13 miliardami let, což je jen pár okamžiků po Velkém třesku.
Odborníci nový teleskop vnímají jako nástupce slavného Hubbleova teleskopu a předpokládají, že bude hybnou silou nových objevů alespoň následujících dvacet let.
23
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
