Kliknutím zvětšíteSnímky z Venuše pořídila počátkem 90. let minulého století sonda Magellan patřící Národnímu úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Nová analýza záznamů z povrchu planety nyní odhalila sopečný průduch, který za osm měsíců změnil tvar a výrazně se zvětšil. Podle vědců představují snímky průduchu první přímý geologický důkaz nedávné sopečné činnosti. Odborníci zveřejnili studii s podrobnými výsledky v časopise Science a taky ji prezentovali na Lunární a planetární vědecké konferenci v texaském Woodlandsu.
Vědci se dlouhá léta snaží zjistit, proč je planeta, velikostí i strukturou tak podobná Zemi, pokrytá sopečnými pláněmi s nehostinnou atmosférou. Kvůli tomu od devadesátých let NASA podnikla několik misí, jednou z nich byla i takzvaná VERITAS. „Výsledky z ní mě inspirovaly, abych v datech z Magellanu hledal sopečnou aktivitu,“ citovala CNN prohlášení hlavního autora studie Roberta Herricka z Aljašské univerzity a člena týmu VERITAS.
Staré snímky pomohly zjistit frekvenci sopečné aktivity na Venuši:
Objev po třiceti letech
Po zhruba dvou stech hodinách porovnávání snímků z různých obletů Magellanu uviděl vědec dva záběry stejné oblasti pořízené s odstupem osmi měsíců. Objevil na nich geologické změny způsobené erupcí. Nacházely se v rozsáhlé náhorní oblasti, kde leží dva z největších vulkánů na Venuši, zvané Ozza Mons a Maat Mons, které se podobají největším pozemským sopkám. „Mají však nižší svahy, jsou více rozprostřené,“ pověděl Herrick.
Autor studie si všiml, že sopečný průduch na severní straně kopulovité sopky Maat Mons se mezi únorem a říjnem 1991 změnil. Snímek sondy z února zachytil kruhový průduch o rozloze necelých 2,2 kilometrů čtverečních se strmými vnitřními stranami a oblastmi vyschlé lávy na svazích. O osm měsíců později sonda pořídila další fotografii, na níž byl vidět výrazně odlišný průduch, který vypadal deformovaně, téměř dvojnásobně se zvětšil a skoro po okraj se vyplnil lávovým jezerem.
Zřetelný rozdíl však byl tehdy hůře rozeznatelný, protože fotografie byly pořízeny z různých úhlů a v nízkém rozlišení.
Aktivní sopky
Herrickovým cílem pak bylo zjistit příčinu těchto změn. V tom mu pomohlo počítačové 3D mapování povrchu Venuše ve spolupráci se Scottem Hensleym z Jet Propulsion Laboratory spadající pod NASA. „Pouze několik simulací se shodovalo se snímky a nejpravděpodobnějším scénářem bylo, že v době mise sondy Magellan se na povrchu Venuše odehrávala vulkanická činnost,“ řekl pro CNN Hensley.
Podle něj to potvrdilo geologickou aktivitu. „Ačkoli se jedná pouze o jeden datový bod pro celou planetu, potvrdilo to, že zde byla moderní geologická aktivita,“ dodal.
Vědce nález překvapil. „Bylo to hledání jehly v kupce sena bez záruky, že jehla existuje," řekl Herrick.
Autoři studie věděli, že Venuše je vulkanicky aktivní, ale netušili, jak často dochází k erupcím. „Mohly to být měsíce, roky nebo desetitisíce let. Nyní víme, že frekvence je každých několik měsíců,“ sdělil. Podle něj by se to dalo srovnat s aktivitou sopek na Havajských nebo Kanárských ostrovech.
Experti se domnívají, že proud lávy, jehož byl Magellan svědkem v roce 1991, byl podobný tomu, který se uvolnil při erupci Kilauea na Havaji v roce 2018.
Další průzkum planety
Sopky podle Herricka fungují jako okna do nitra planety a umožňují vědcům lépe pochopit, jaké faktory ovlivňují její schopnost být obyvatelným světem. Mise, jako je VERITAS, pomohou vědcům lépe porozumět Venuši.
Nová mise bude vybavena radarem, který vytvoří globální 3D mapy „dvojčete Země“ a zachytí podrobnosti o složení jejího povrchu, gravitačním poli a o tom, co se odehrálo v minulosti.
„Venuše je záhadný svět. Nyní, když jsme si zcela jisti, že planeta zažila sopečnou erupci teprve před třiceti lety, je to malá předzvěst neuvěřitelných objevů, které VERITAS učiní,“ uvedla ve svém prohlášení zástupkyně hlavního řešitele mise VERITAS Jennifer Whittenová z Tulane University v New Orleans.
23
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
