Fakt, že snímky z Webbova teleskopu vyráží vědcům i veřejnosti dech už není žádným překvapením. Ten nejnovější však dokáže daleko více, než ukázat krásu velkolepých objektů ve vesmíru. Astrofyzička ve Western University Els Peetersová přibližuje, že může pomoci vědcům odhalit, co se stalo během prvních milionů let vývoje planet v Mléčné dráze.

Záběry Jupitera, jeho prstenců a měsíců.
Jupiter v celé své kráse. Webbův teleskop oslnil svět dalšími snímky

Server CNN píše, že snímek zobrazuje prostředí podobné naší slunečné soustavě před více než čtyřmi a půl miliardami let. Je na něm možné spatřit mlhovinu v Orionu, která je jednou z několika hvězdných školek ve vesmíru. Na snímek od doby založení projektu v roce 2017 čekali vědci pět let. „Tato nová pozorování nám umožňují lépe pochopit, jak masivní hvězdy proměňují plynný a prachový oblak, v němž se rodí," řekla Peetersová.

Pomohlo infračervené světlo

Jelikož jsou srdce hvězdných školek běžně zakryta velkým množství hvězdného prachu, tak je pro přístroje, jako je Hubbleův vesmírný dalekohled těžké prozkoumat dění uvnitř. Zaměřují se totiž jen na viditelné světlo. Webbův teleskop však dokáže detekovat infračervené světlo vesmíru, a tak prohlédnout vrstvy prachu a prozkoumat dění v samém srdci mlhoviny v Orionu. Pořídil díky tomu zatím nejdetailnější a nejostřejší snímek mlhoviny, jež se nachází 1 350 světelných let od Země.

Portál CBC doplňuje, že mlhovina v Orionu byla dříve zkoumaná taky pomocí vesmírného teleskopu NASA Spitzer, který sice dokáže snímat v infračerveném pásmu, avšak zdaleka ne s takovým rozlišením, jako právě Webbův teleskop.

Snímek zachycený pomocí kamery NIRCam i nástrojem MIRI ukazuje velkou galaxii připomínající kolo od vozu. Doprovází ji dvě menší spirální galaxie přibližně stejné velikosti.
Webbův teleskop pořídil další fascinující snímky, zachytil galaxii Cartwheel

„Pozorování mlhoviny v Orionu bylo výzvou, protože je velmi jasná pro nebývale citlivé přístroje typu Webbova dalekohledu. Webb může pozorovat vzdálené a slabé galaxie, stejně jako Jupiter a Orion, což jsou jedny z nejjasnějších zdrojů na infračervené obloze," uvedl vědecký pracovník z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum CNRS Olivier Berné.

V prachu a plynu se formují planety

Snímek odhaluje četné struktury uvnitř mlhoviny včetně centrálních protohvězd, které jsou obklopené diskem prachu a plynu, ve kterém se tvoří a formují planety. „Tento snímek odhaluje dědictví mezihvězdného prostředí v planetárních systémech," uvedla docentka na Institut d'Astrophysique Spatiale (IAS) ve Francii Emilie Habart.

V samém srdci mlhoviny se rovněž vyskytuje lichoběžníková hvězdokupa mladých masivních hvězd. Pro pochopení vzniku hvězdných systémů je klíčové zejména porozumění, jak intenzivní ultrafialové záření, jež hvězdy vytváří ovlivňuje své okolí. Peeters doplňuje, že hvězdy vyzařují ultrafialové záření přímo do původního oblaku, který je obklopuje, a tak mění jeho fyzikální tvar i chemické složení. Jak přesně ovlivňuje další formování planet je však předmětem dalších výzkumů.

Mlhovina Carina je velká a jasná emisní mlhovina v souhvězdí Lodního kýlu.
OBRAZEM: Neuvěřitelný pohled. NASA představila fotky vesmíru z Webbova teleskopu

Týmy stále čekají na spektroskopická data, která odhalí konkrétní chemické prvky obsažené v prohledávané oblasti a jejím okolí. „Pokud chcete porozumět formování hvězd ve vesmíru a formování vaší planety, musíte porozumět základům. Mlhovina v Orionu je něco jako laboratoř. Zjistíte, co se v ní děje a pak to aplikujete na další oblasti,“ řekla vědkyně a dodala, že téma formování planet je součástí otázek odkud lidstvo pochází a zda je ve vesmíru samo.

Nový snímek bude zkoumat skupina více než stovky vědců z osmnácti zemí, jež je známá jako PDRs4All. „Vidět první snímek mlhoviny v Orionu je jen začátek. Tým usilovně pracuje na analýze dat z Orionu a očekáváme nové objevy o těchto raných fázích vzniku hvězdných systémů. Jsme nadšeni, že se můžeme podílet na Webbově objevitelské cestě." uvedla členka týmu Emilie Habart.

Nejdetailnější pohled

Webbův teleskop je nástupcem Hubbleova vesmírného dalekohledu jakožto vlajková loď NASA v oblasti astrofyziky. První snímek byl zveřejněn jedenáctého července a zobrazoval kupu galaxií SMACS 0723, vzdálenou 4,6 miliardy světelných let od Země. Fotografie odhalila tisíce galaxií v malém kousku rozlehlého vesmíru a nabídla dosud nejdetailnější pohled na raný vesmír. Mezi další objekty, které teleskop zachytil patřil například Stephanův kvintet, mlhovina Carina či planeta Jupiter.

Mlhovina v Orionu je emisní mlhovina, kterou je možné vidět i pouhým okem. Součástí je otevřená hvězdokupa Trapez složená z velmi mladých hvězd. Mlhovina se pak skládá z plynu a prachu, tedy materiálu, ve kterém se mohou utvářet nové hvězdy a planetární soustavy.