Studie, kterou tým nyní publikoval v časopise Astronomy and Astophysics, si všiml web ScienceAlert. Poukazuje, že ve své mírné podobě skleníkový efekt Zemi prospívá, protože brání vyzáření veškerého tepla, které planeta pojme ze slunečního svitu, zpět do vesmíru v podobě tepelného záření.

Autoři studie poukázali, že Země zcela bez skleníkového efektu by měla průměrnou teplotu pod bodem mrznutí vody a byla by ledem obalenou koulí nehostinnou k životu.

Tým badatelů se rozhodl prozkoumat celý proces, který může nynější vyvážený stav změnit v takzvaný neřízený skleníkový efekt s ničivými důsledky pro budoucnost života na planetě.

„Až doposud se další klíčové studie v klimatologii soustředily výlučně buď na mírný stav před nástupem neřízeného efektu nebo na neobyvatelný stav po něm. Náš tým vůbec poprvé zkoumal samotný přechod v 3D globálním klimatickém modelu a kontroloval, jak se klima a atmosféra během tohoto procesu vyvíjí,“ uvedl výzkumník z francouzských laboratoří CNRS a spoluautor studie Martin Turbet.

Zánik jednou čeká i Slunce. Jak bude probíhat?

Konec hvězdy ve středu Sluneční soustavy bude podle odborníků „epický“. Slunce po svém skonu vyvrhne do vesmíru materiál, který v něm bude zářit ještě dalších deset tisíc let
Jak jednou zanikne Slunce? Vědci už vědí, půjde o epický jev

Klíčovou roli v ničivé změně by podle badatelů sehrály dva přírodní faktory. Stačil by podle nich velmi malý nárůst slunečního záření, který by zvýšil globální teplotu Země a tím zvýšil odpařování oceánů. Vodní páry jako přírodní skleníkový plyn by pak mohly spustit neřízený a nevratný proces prudkého oteplování planety.

Co se stane po překročení kritického práhu

„Existuje kritický práh pro množství vodní páry v atmosféře, po jehož překročení se už planeta nemůže ochlazovat. Všechno pak eskaluje, až se nakonec oceány zcela vypaří a teplota dosahuje několika set stupňů,“ sdělil vedoucí autor studie Guillaume Chaverot, bývalý student Ženevské univerzity.

Co je to skleníkový efekt? 

Zdroj: Youtube

Důvod vědcům ukázala právě simulace celého vývoje neřízeného skleníkového efektu. „Od samého počátku přechodu můžeme pozorovat, že se vytváří velmi husté mraky vysoko v atmosféře. Ta už také nevykazuje teplotní inverzi typickou pro zemskou atmosféru a dělí se na dvě hlavní vrstvy: troposféru a stratosféru. Struktura atmosféry se hluboce mění,“ poukázal Chaverot.

Ten ve svém výzkumu pokračuje. „Jedním ze současných klimatických cílů je omezit globální oteplování Země vyvolané skleníkovými plyny jen na 1,5 stupně do roku 2050. Chaverot bude nyní zjišťovat, zda mohou skleníkové plyny spustit stejný neřízený proces jako mírný nárůst světelnosti Slunce. Pokud ano, bude zjišťovat, zda mají oba procesy stejné prahové teploty,“ informoval výzkumný tým.

Jak zanikne vesmír? 

Jak skončí vesmír?
Jak jednou zanikne celý vesmír? Vědci už tuší, prostě se vypaří

Prudké oteplení by mělo podle výzkumníků devastující důsledky. „Za pouhých pár set let bychom dosáhli povrchové teploty přes 500 stupňů Celsia, později bychom dosáhli povrchového tlaku 273 barů a teploty 1500 stupňů, kdy už by se vypařily všechny oceány,“ shrnul Chaverot.

Úvah o zániku života přibývá 

Úvahy nad konečným osudem života na Zemi inspirují vědce v mnoha oborech. Deník letos psal například o modelu geologů, který předpokládá obnovu superkontinentu, jenž za 250 milionů let způsobí rovněž zničující oteplení. Astronomové zase popsali, jak skončí celý vesmír.

Deník také informoval, proč jsou znepokojivé barevné snímky ledovců a jak dokládá oteplování oceánů změna jejich barvy.