Doktor Philip Slavin, historik z Univerzity ve Stirlingu, zveřejnil v časopise Nature studii o objevení důkazů náhlého nárůstu počtu úmrtí poblíž jezera Issyk-Kul na severu dnešního Kyrgyzstánu na konci třicátých let 14. století. Mezinárodní tým vědců se pak pustil do výzkumu tamního pohřebiště.

Člověk postižený virem pravých neštovic
Nejsmrtelnější nemoci světa. Dodnes rozsévají hrůzu, zabily miliony lidí

„V podstatě jsme lokalizovali původ v čase a prostoru, což je opravdu pozoruhodné,“ uvedl pro The Guardian profesor Johannes Krause z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku. „Našli jsme nejen předka dýmějového moru, ale i většiny morových kmenů, které dnes kolují po světě,“ dodal.

Mezi 467 náhrobními kameny datovanými mezi lety 1248 až 1345 vysledoval Slavin obrovský nárůst úmrtí, přičemž 118 kamenů bylo datováno rokem 1338 nebo 1339. Nápisy na některých náhrobcích uváděly jako příčinu smrti „mawtānā“, což je syrský výraz pro „mor“.

Záhadu vyřešily zuby

Další výzkum ukázal, že místa byla vykopána koncem osmdesátých let 19. století a z hrobů bylo vyjmuto asi třicet koster. Po prostudování deníků z vykopávek Slavin a jeho kolegové vystopovali některé z ostatků a spojili je s konkrétními náhrobky.

Zdroj: Youtube

Vyšetřování pak předali specialistům na starověkou DNA, mezi něž patřil Krause a doktorka Maria Spyrouová z univerzity v německém Tübingenu. Ti se rozhodli analyzovat zuby, protože obsahují mnoho krevních cév, a tak poskytují výzkumníkům „vysokou šanci odhalit patogeny přenášené krví“, sdělila pro BBC doktorka Spyrouová. Expertům se následně podařilo získat genetický materiál ze zubů sedmi jedinců, z toho ve třech případech objevili DNA bakterie Yersinia pestis, která způsobuje dýmějový mor.

Tinnitus se vyskytuje u lidí takřka všech věkových kategorií
Tinnitus aneb Vetřelec v hlavě. Stěžovaly si na něj už starověké civilizace

Úplná analýza genomu této bakterie potvrdila, že se jedná o přímého předka kmene, který o osm let později způsobil v Evropě „černou smrt“, a v důsledku toho byl pravděpodobně příčinou úmrtí více než poloviny obyvatel kontinentu v následujícím zhruba desetiletí. „Naše studie uzavírá jednu z největších a nejzajímavějších otázek v dějinách a určuje, kdy a odkud se vzal nejslavnější zabiják lidí,“ řekl Slavin.

Nejbližší žijící příbuzný tohoto kmene byl nyní nalezen u hlodavců ve stejné oblasti, uvedli vědci ve studii. Lidé se sice dýmějovým morem stále mohou nakazit, ale díky lepší hygieně a menšímu kontaktu s krysími blechami, které mohou infekci přenášet, je zabráněno vypuknutí další smrtící pandemie moru.