Nic. Přesně to našli vědci při nedávném výzkumu na Antarktidě. I když by se třeba někomu mohlo zdát, že se nejedná o úspěšný objev, opak je pravdou. Odborníci při rozborech vzorků půdy nenašli žádné stopy po mikrobech. Jedná se o velmi překvapivé zjištění – na planetě Zemi neexistuje totiž místo, na němž by se mikroorganismy nevyskytovaly. „Přežijí i v nejnáročnějším prostředí, prosperují všude, od mořského dna až po vrchol Mount Everestu. A podle nedávných zjištění shluky mikrobiálních buněk dokonce lnou k trupu Mezinárodní vesmírné stanice,“ připomíná server Science News.

Tým vědce Noaha Fierera tedy zaskočilo, když ve 204 vzorcích půdy nasbíraných na antarktickém ledovci Shackelton, žádné mikroby nenašel. A to i přes očekávání, že jich tam může být výrazně méně. „Podle Fierera je to vůbec poprvé, co vědci objevili půdu, jenž neobsahuje známky mikrobiálního života,“ uvádí Science News a pokračuje:

Ilustrace nově popsané komety Bernardinelli-Bernstein, která je největší zaznamenanou kometou v historii.
Ke Slunci míří největší známá kometa. Unikátní objekt našli vědci teprve nedávno

„Jedna lžíce půdy obsahuje klidně i miliardy mikrobů. Pokud jde o dosud zkoumanou antarktickou půdu z jiných oblastí, většinou jde alespoň o tísíce na gram. Fierer tedy čekal, že přestože je vzduch kolem Shackeltonova ledovce extrémně chladný a suchý, vzorky budou hostit alespoň nějaké formy života,“ zmiňuje Science News.

Zřejmě špatně přežívají na místech s extrémním počasím

Zjištění, tedy nulová přítomnost mikroorganismů ve vzorcích, naznačuje, že nejchladnější a nejsušší místa na Zemi zřejmě výrazně omezují schopnost mikrobů přežít. Odborníci ale upozorňují na to, že ačkoli se nepodařilo mikroorganismy najít, tak to neznamená, že tam žádné ve skutečnosti doopravdy nejsou. Jen je zatím možná lidstvo se svými technologiemi nedokáže najít. „Objevuje se nám tady výzva v podobě až filosofické otázky - jak lze prokázat negativní výsledky? My totiž nemůžeme s naprostou jistotou říct, že nasbíraná půda je opravdu sterilní. To nedokáže nikdo. Je to nikdy nekončící hledání - vždy je k dispozici další a další metoda, kterou můžete vyzkoušet," poznamenává Fierer.

I proto Fiererův tým z University of Colorado roky čekal a provedl množství experimentů, než se rozhodl svá zjištění ohledně nasbírané půdy zveřejnit ve vědeckém časopisu Journal of Geophysical Research: Biogeosciences. „Žádné měření není dokonale citlivé, a vždy existuje možnost, že i správně a dobře provedený experiment nedokáže objevit něco, co ale ve skutečnosti existuje," připomíná server Science News.

Žralok v moři. Ilustrační snímek
Zuby zaryté do prastaré kosti: Krutou smrt dávného rybáře způsobil žraločí útok

S tím souhlasí i polární mikrobiolog Jeff Bowman, který se na Fiererově výzkumu nepodílel. Podle něj zkrátka jen současné technologie ještě stále nedokáží zachytit některé formy života. „V těch vzorcích určitě něco být muselo. Toto je Země, prostředí, které je masivně kontaminováno životem," vyjádřil se Bowman pro web Science News.

On i další odborníci zároveň upozorňují, že případ půdy nasbírané Fiererem jen zdůrazňuje problém pojící se s dosavadním výzkumem jiných planet ve vesmíru - i když dosavadní experimenty a výzkumy tvrdí, že třeba neobjevily žádné stopy života, nikdy jeho existenci nejde zcela úplně vyloučit.