Byli ptáci, jejichž mumifikovaná tělíčka ukládali staří Egypťané do hrobů se svými zesnulými, zvlášť chováni pro tento účel (jako třeba kočky, které se ve staroegyptských hrobech také často nacházejí)? Nebo je Egypťané odchytávali ve volné přírodě?

Lidská stopa nalezená v Alatharu a jí odpovídající digitální model
Saúdská Arábie vydala tajemství, 120 tisíc let staré lidské stopy "promluvily"

Tuto otázku se pokusila zodpovědět nová vědecká studie, publikovaná odborným titulem Scientific Reports. Její autoři se zaměřili na chemické složení ptačích mumií a jejich závěr zní: ptáci byli skutečně divocí, nežili v zajetí, ale až do svého odchytu a následného usmrcení trávili svůj čas ve volné přírodě. S odpovědí najednu otázku ovšem vzápětí vyvstala druhá: jak vlastně staří Egypťané všechny tyto ptáky odchytávali? 

Kdyby žili v zajetí, neměli by tak pestrou stravu

"O tom, zda byli ptáci, pohřbívaní do starověkých hrobů, masově loveni, nebo vyrůstali v průmyslově vedených velkochovech, se vedla vážná vědecká debata, protože jejich velkochov by měl významný dopad na tehdejší ekonomiku, například kvůli otázce jejich krmení, a pokud byli loveni, pak to zase představovalo vážnou ekologickou zátěž s vážnými důsledky pro ptačí populace," uvádějí autoři publikované studie.

Záhadu, odkud mumifikovaní ptáci pocházeli, nakonec pomohlo vyřešit rozluštění jejich stravovacích návyků. Ty se vědcům podařilo zjistit díky izotopovému rozboru mumifikovaného ptačího peří ze vzorku 20 ibisů a dalších ptačích mumií, které uchovává lyonské muzeum Musée des Confluences.

Archeologové našli v pouštní nekropoli v Sakkáře 13 dřevěných rakví
Egypt vydal další cenný poklad: tajemná podzemní skrýš ukrývala 13 sarkofágů

Rozbor ukázal, že všechny zkoumané ptáky živila pestrá a rozmanitá strava, což ukazuje na to, že žili ve volné přírodě. Život v zajetí starověkých ptáčníků by totiž s sebou nesl s největší pravděpodobností jednotvárné krmení nějakým jednoduše dostupným zdrojem.

Vědci k tomuto závěru dospěli porovnáním stop kyslíku, uhlíku, dusíku, síry, vápníku, barya a stroncia v ptačích mumiích v porovnání s rozborem lidských ostatků mumifikovaných v témže období. Lidská strava totiž nebyla ani zdaleka tak exotická jako ptačí. 

Podle autorů studie se zdá, že starověcí dravci pravidelně migrovali z delty Nilu a opět se vraceli, zatímco populace ibisů žila v říčním údolí trvale - i tak se ale při hledání potravy dostávala dál než lidé, kteří ptáky odchytávali a mumifikovali.

Smrt byla v Egyptě velký obchod

Ve starověkém Egyptu představovala smrt a mumifikování zvířat významné tržní odvětví. Většina staroegyptských bohů byla zobrazována v částečně zvířecí podobě a ptáky s kočkami považovali Egypťané za převtělení božstev do pozemských tvorů.

Lidé byli v egyptské kultuře po svém skonu mumifikováni proto, aby dosáhli posmrtného života, mumie zvířat pak byly ukládány vedle nich z několika různých důvodů: mohlo jít o oběť bohům, poskytnutí "potravy" zemřelým pro jejich posmrtný život nebo o to, aby mrtvého i po smrti provázeli jeho milovaní mazlíčci.

V Novém Mexiku dochází k záhadnému úhynu velkého množství ptáků
Ptačí apokalypsa. Vědci bijí na poplach, v USA záhadně hynou tisíce opeřenců

Na základě archeologických vykopávek vědci předpokládají, že počty pohřbených zvířat jdou ve starověkém Egyptě do desítek milionů. K domněnce, že mumifikovaní ptáci byli chováni v zajetí, vedla skutečnost, že se v egyptských hrobech našly mumie ptačích ostatků ze všech fází jejich života - od malých ptáčat až po staré jedince. Zmínka o ptačích chovech se podle webu Science Alert objevuje i v některých starověkých spisech.

Na druhé straně se dochovala řada staroegyptských fresek zachycujících ptáky ve volné přírodě a rovněž studie DNA získané z ptačí mumie, které byla provedena v roce 2019, naznačuje, že šlo o stěhovavé ptáky, kteří byli maximálně krátkodobě ochočeni. Nynější nová studie však podporuje spíše hypotézu, že tito ptáci byli divocí a žili ve volné přírodě. 

V Egyptě musela žít spousta ptačích pytláků

To by ovšem znamenalo, že staří Egypťané museli mít rozsáhlou síť "ptáčníků", tedy ptačích pytláků schopných lovit ptáky v celých hejnech, jinak by asi miliony mumifikovaných dravců a ibisů nikdy neshromáždili.

Mumifikovaná štěňata zmrzlá ve věčném sibiřském ledu odhalují nejedno tajemství o naší minulosti
Vzkaz z doby ledové: vědci znají poslední večeři štěněte nalezeného na Sibiři

"Podle studovaného souboru vzorků se rozsáhlý chov ptáků určených k mumifikaci jeví jako nepravděpodobný, bylo však možné jejich krátkodobé ochočení, což dokládá i genomická studie a stabilně velká variabilita izotopů," uzavírají autoři nového výzkumu.

Ten však ještě nekončí, protože vědci se chtějí zaměřit i na další starověké egyptské zvyky spojené s těmito tvory. Například je zajímá, jakým způsobem byla chována zvířata, která si staří Egypťané vydržovali jako domácí mazlíčky, a zda se péče o ně nějak lišila od péče věnované zvířatům, která tito lidé považovali za posvátné a za reinkarnaci bohů na Zemi.