Objevený hřbitov uchovává ostatky bohatého germánského aristokrata a asi 80 dalších lidí, přičemž někteří z nich byli uloženi do země rovněž se svým majetkovým bohatstvím, obnášejícím například skleněné mísy, zlaté šperky nebo ostré zbraně. Informuje o tom Státní muzeum prehistorie v německém Halle ve studii, kterou zveřejnil odborný titul Live Science.

Hroby šlechty z doby Durynského království

Jedinci, pochovaní na zhruba 1500 let starém šlechtickém panství, byli součástí krátkodobého durynského království, které trvalo zřejmě jen 80 let, než je v roce 531 našeho letopočtu dobyli Frankové.

Toto království vládlo v bouřlivé době dnes známé jako období stěhování národů, kdy po rozpadu zbytků Západořímské říše získaly moc takzvané barbarské národy jako Hunové, Gótové a Vandalové.

Analýza tisíc sto let staré lebky odhalila dávný zločin
Tisíc let starý brutální čin. Dívku před smrtí skalpovali a uřízli jí nos i rty

Do některých z durynských hrobů byly uloženy ostatky vysoce zámožných lidí, alespoň podle předmětů, které byly do hrobů uloženy spolu s nimi.

"Ženy byly obecně vybaveny svými šperky (sponami nebo brožemi, vlásenkami, náhrdelníky ze skleněných korálků) a muži svými zbraněmi (buď mečem a kopím nebo kopím a štítem)," napsal titulu Live Science na e-mailový dotaz Arnold Muhl, archeolog ze Státní muzea prehistorie a odborník na migraci a raný středověk.

Posmrtný harém? Spíše ne

Archeologové objevili hřbitov v létě roku 2020 ve středoněmeckém státě Sasko-Anhaltsko při záchranném průzkumu, který předcházel plánované výstavbě drůbeží farmy. Objevu se rychle chytil bulvár, který psal o "chlípném nálezu" a o "harému pro příští život", protože jedno místo se dalo interpretovat i tak, že v něm leží "starogermánský pán, pohřbený v kruhu šesti žen", což uvedl například titul The Times.

Podle Muhla je ale takový výklad chybný, žádný starogermánský vládce na místě pravděpodobně vůbec pohřben nebyl. "Je ale třeba říci, že nejbohatší hroby určitě patřily rodině bohatých majitelů šlechtického panství," uvedl Muhl.

Archeolog otevírá za přítomnosti novinářů a úředníků jeden ze sarkofágů z archeologického naleziště v Sakkáře.
V Egyptě vyzdvihli 59 sarkofágů, jeden z nich otevřeli přímo před novináři

Vědci se podle výkopu pokusili o vizualizaci celého prostoru. Samotný hřbitov, který zřejmě existoval někdy v letech 470 až 540 našeho letopočtu, byl podle Muhla lineárně uspořádán, takže hroby ležely v řadách vedle sebe.

Na daném místě se však našla také jáma, do níž byly zahrnuty ostatky 11 zvířat (čtyř kusů dobytka, pěti koní a dvou psů). Tuto jámu vyzvedli vědci v jediném velkém hliněném bloku. V něm se našly i bronzové fragmenty, které zřejmě pocházejí z bronzového kotle, ale to může odhalit jen podrobnější průzkum celého bloku, k němuž se vědci teprve chystají.

Nějak takto mohl vypadat neandertálec.
Nečekaný objev: Horší průběh koronaviru mají lidé s neandertálskou krví

Podle některých prvotních interpretací byl do domnělého kotle uložen "popel pána". I tento výklad ale Muhl vyvrací. "Kremace byla v té době velmi neobvyklá, takže neočekáváme, že bychom při dalším zkoumání objevili nějakého skrytého zpopelněného jedince," řekl Muhl.

Kromě toho si vědci při zahájení výkopových prací všimli, že šest hrobů v jedné ze hřbitovních řad vytvářelo v určité vzdálenosti od zvířecího pohřebiště mírný oblouk, jako kdyby se tato řada vyhýbala nějaké již existující struktuře - například mohyle s důležitým člověkem. Následné vykopávky ale existenci žádného takového hrobu či památníku nepotvrdily.

Takto si mnoho lidí představuje vikingské válečníky.
Vikingové byli jiní, než se myslelo. Nebyli blond a nepocházeli ze Skandinávie

"Pravděpodobně právě tato řada šesti hrobů zavdala bulvárnímu tisku příčinu ke spekulacím, že v nich leží vdovy či konkubíny po významném muži, které svého pána následovaly i po smrti," uvedl Muhl.

A teorie o konkubínách má i další slabinu: pohlaví osob, které byly do oné šestice hrobů uloženy, nebylo ještě stanoveno. Idea "posmrtného harému" se tak neopírá o vůbec žádný hmatatelný důkaz.

Mrtví nejspíš byli i z jiných germánských kultur

"I tak je ale hřbitov v Brücken-Hackpfüffelu velkým objevem," prohlašuje Muhl. "Kompletní a nedotčené pohřebiště z dob Durynského království nebylo objeveno přes 40 let a nabízí výjimečnou příležitost vše prozkoumat nejmodernějšími vědeckými metodami."

Vědci chtějí například prozkoumat DNA dochovaných lidských ostatků a izotopy stroncia uchycené na jejich zubech. To by jim mělo pomoci zodpovědět otázku, kde se tito lidé narodili a vyrůstali. Zvlášť zajímavá by mohla být tato odpověď v případě některých pohřbených žen, do jejichž hrobů byly spolu s nimi uloženy šperky, které mohou pocházet z jiných germánských kultur, například od Langobardů nebo Alamanů (někdy psáno též Alemanů).

Stovky let staré kosti tučňáků, které odhalilo tání Antarktidy
Poklad na Antarktidě. Tající sníh odkryl přes 800 let staré ostatky

"Dynastické sňatky a spojení mezi různými kmeny a územími byly tehdy mezi šlechtou běžné," říká k tomu Arnold Muhl.

I v jiných hrobech se našly předměty pocházející z různých částí Evropy: například velmi kvalitní skleněné nádoby dovážené z Franského Porýní, tedy z oblasti dnešního západního Německa. "Tyto nádoby jsou zcela zachovalé, úplně jako nové. Šlo o prestižní předměty, které se objevují pouze v hrobech bohaté elity," popisuje je Muhl. 

Archeologové nyní doufají, že se o Durynském království dozvědí ještě více, až zanalyzují hliněný blok se zvířecími kostmi a podrobí nalezené předměty laboratornímu zkoumání.