Prvním dílem nynější stanice ISS byl modul nazvaný Zarja (v překladu z ruštiny Úsvit, pozn. red.). Na oběžnou dráhu byl vynesen v listopadu roku 1998. Stanice ISS je umístěna na takzvané nízké oběžné dráze Země ve výšce kolem čtyř set kilometrů, Průměrně dosahuje rychlosti téměř 28 tisíc kilometrů za hodinu a celou planetu oběhne zhruba za 92 minuty.

Mezinárodní vesmírná stanice je nejdražší stavbou, kterou kdy lidstvo vybudovalo. Odhady nákladů se liší, nejčastěji uváděný údaj mluví o 150 miliardách amerických dolarů, občas se ale objevuje i stejná suma v eurech. V přepočtu je to zhruba 3,3 bilionu korun. Pro srovnání – v letošních číslech je to celý státní rozpočet naší republiky na více než dva tisíce let.

Bude největší. Její průměr se odhaduje mezi stem a dvěma sty kilometry. Ke Sluneční soustavě se blíží megakometa.
Vesmírný tulák se blíží. Za deset let prolétne Sluneční soustavou megakometa

V mnoha ohledech ISS reprezentuje sloučení předchozích plánovaných nezávislých stanic, ruské stanice Mir 2 a americké Freedom. Kromě ruských a amerických modulů plánovaných pro tyto stanice je ke stanici připojen evropský laboratorní modul Columbus a japonský modul pojmenovaný Kibó.

Stanice je trvale obydlená už jednadvacet let. Posádka čítající několik členů pobývá na ISS zpravidla po dobu šesti měsíců. Jednu část posádky, označovanou jako Expedice, tvoří zpravidla ruští kosmonauti a američtí astronauti. Doplňují ji pak další členové expedice buď ze stejných států, nebo z dalších kosmických agentur, které se na provozu ISS podílejí. Počet členů posádky je od roku 2009 stanovený na šest lidí.

Na vesmírné stanici ISS dosud pobývalo 244 lidí z devatenácti zemí, mnoho z nich několikrát. Spojené státy sem vyslaly 153 lidí, Rusko 50, pobývalo zde také devět Japonců, osm Kanaďanů, pět Italů, čtyři Francouzi, tři Němci a po jednom z Belgie, Brazílie, Dánska, Velké Británie, Kazachstánu, Malajsie, Nizozemska, Jihoafrické republiky, Jižní Koreje, Španělska, Švédska a Spojených arabských emirátů.

Mezinárodní vesmírná stanice ISS
Další vesmírná mise se opozdí. Kvůli zdraví astronautů

Stanice měla mít původně životnost do roku 2016, ovšem tento údaj se průběžně prodlužuje. Podle posledních údajů má ISS fungovat minimálně do roku 2024.

Jak můžete pozorovat ISS u nás?

Přelety ISS můžete pravidelně pozorovat i u nás, Mezinárodní vesmírná stanice je na noční obloze jasně viditelným objektem, který si nelze splést, protože je nejjasnějším umělým objektem, který lze snadno rozpoznat.

Přesné časy průletů ISS, ale i mnoha dalších zajímavých družic, nad naší republikou vztažené ke konkrétnímu místu pozorovatelé snadno najdou na webu https://heavens-above.com.

Jupiter patří ve Sluneční soustavě mezi plynné obry.
Rozsáhlý vír na Jupiteru sahá mnohem hlouběji, než vědci předpokládali

Internetových stránek, které sledují pohyb Mezinárodní vesmírné stanice, je ovšem mnohem více. Třeba na webu https://orbit.ing-now.com/, který je sice v angličtině, ale hledání je zde velmi snadné i pro člověka, který anglicky neumí, najdete pod záložkou Popular stanici ISS hned a vidíte, kde právě prolétá, i to, jak nad naší planetou dělá pravidelné „vlny“.

Zároveň kromě aktuální polohy zjistíte i její momentální rychlost a výšku nad povrchem Země. Také zde můžete sledovat mnoho dalších družic obíhajících naši planetu.

Skvělé jsou také stránky amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (zkráceně NASA) www.nasa.gov. Zájemci o dění ve vesmíru zde najdou spoustu zajímavých článků i fotek a videí, bez znalosti angličtiny se ale neobejdete.

Umělecká představa exoplanety Proxima Centauri b. Mohlo by jít o vyprahlou (ale ne zcela bezvodou) skalnatou Super-Zemi
Vědce vzrušil tajemný signál z vesmíru. Nyní záhadu konečně objasnili

NASA nabízí i službu Spot the Station (v překladu Sleduj stanici), která vám pošle e-mailem nebo na mobil upozornění, kdy bude Mezinárodní vesmírná stanice prolétat nad vaší hlavou. Stačí se zaregistrovat na stránce https://spotthestation.nasa.gov.

Aktuální záběry z ISS můžete najít na adrese https://video.ibm.com/channel/iss-hdev-payload, kde uvidíte přímo pohled z kamery umístěné na Mezinárodní vesmírné stanici na naši planetu.

Létající laboratoř posouvá naše poznatky

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice provádí množství pokusů a experimentů, které využívají specifického prostředí ve vesmíru, především mikrogravitace.

Zkoumá se především v oblasti biologie. Jde například o studium vlivu dlouhodobého pobytu člověka ve vesmíru, vlivu kosmického záření a radiace na člověka a jeho nervovou soustavu, ale také například o vlivy odvápňování kostí, transportu tělních tekutin, ochabování svalstva nebo chování malé posádky uzavřené v omezených prostorech stanice.

Cílem je připravit podmínky a technologie pro pilotované mise v rámci sluneční soustavy, ať už na Měsíc, nebo výhledově na Mars.

Výzkum je soustředěný především do tří laboratorních modulů, které jsou součástí ISS. Evropský modul Columbus je zaměřený na biologické a biomedicínské experimenty a výzkum, americký Destiny slouží jako hlavní všeobecná laboratoř a japonský Kibó je zaměřený na materiálový výzkum a astronomii.

Vědci také zkoumají vliv prostředí stanice blízkého beztíži na evoluci, vývoj, růst a vnitřní procesy rostlin a živočichů. V reakci na některá data chce NASA prozkoumat účinky mikrogravitace na růst trojrozměrných tkání a na neobvyklé proteinové krystaly, které se mohou tvořit ve vesmíru.

Zkoumání fyziky tekutin v mikrogravitaci poskytne lepší modely chování různých látek, které by na Zemi nebylo možné prostudovat, protože některé tekutiny se navzájem špatně mísí, ovšem ve vesmíru je to možné, jelikož jejich reakce zpomaluje nízká gravitace i teplota. Výsledkem má být lepší pochopení principu supravodivosti.

Studium různých materiálů má zase přinést zdokonalování technik používaných v praxi. Mezi další oblasti zájmu patří vliv prostředí s nízkou gravitací na spalování, a to prostřednictvím studia účinnosti spalování a kontroly emisí a škodlivin. Tato zjištění mohou zlepšit současné znalosti o výrobě energie, přičemž přínosy mají být jak ekonomické, tak ekologické.