Zvláštní píštěl se nachází na západních svazích sopečného štítu zvaného Pavonis Mons, jehož okolí vykazuje řadu geologických rysů svědčících o pradávné intenzivní sopečné činnosti. Najdou se zde dlouhé hadovité lávové roury, příkopy a samozřejmě i samotný velký sopečný kráter. 

Okno do podzemní jeskyně

Snímek, který byl v roce 2011 pořízen kamerou HiRISE umístěnou na palubě americké planetární sondy Mars Reconnaissance Orbiter, kroužící kolem Marsu, je však i přesto neobvyklý. Po bližším prozkoumání se ukázalo, že kruhový otvor představuje pravděpodobně "střešní okno", tedy otvor na planetárním povrchu, vedoucí do lávové roury pod ním.

Tento útvar je dutý a vzniká tak, že lávový proud někdy na povrchu ztuhne, ale jeho vnitřkem se dál valí proud rozžhavené hmoty. Ten pak odteče a zanechá po sobě síť dlouhých dutých sopečných jeskyní. U některých těchto "lávových trubek" se může po čase část "střechy" propadnout a vytvořit světlík do podzemí.

Analýza vyfotografovaného "světlíku" ukázala, že jeho průměr činí zhruba 35 metrů a štěrková suť z povrchu, již lze zahlédnout skrze otvor, se propadla zhruba do hloubky 28 metrů.

Digitální mapa okolního terénu umožnila vědcům vypočítat objem materiálu, který mohl být tímto kuželovitým útvarem vyveden, což zase určovalo možnou hloubku jámy. Na základě těchto výpočtů odhadli, že hromada štěrku a suti musí být vysoká alespoň 62 metrů, což znamená, že jáma musela být před propadnutím "střechy" hluboká alespoň 90 metrů.

Což je podle vědců mnohem víc, než kolik činí průměr libovolné lávové trubice na Zemi, informuje agregátor vědeckých zpráv Science Alert.

Jeskyně mohou uchovat život

Fakt, že na Marsu existují jeskyně vytvořené lávovými rourami, je pro vědce mimořádně vzrušující, protože tyto kaverny nabízejí určitou ochranu před tvrdým vesmírným zářením, jemuž je tato planeta vystavena. Mohly by tak být potenciálně vhodnými místy k založení podzemních základen - samozřejmě za předpokladu, že by vůbec umožňovaly přístup. 

Moderní věda navíc ještě stále nevzdala ani pátrání po známkách života na Marsu, což je další významný důvod, proč se na jeskyně zaměřit - představují asi nejvhodnější místo na planetě, kde se mohl nějaký život udržet.

"Otvory jako tento jsou mimořádně zajímavé, protože prostředí v jeskyních pod nimi je relativně chráněno před drsnými podmínkami panujícími na povrchu planety. To z nich činí relativně dobré kandidáty na udržení života na Marsu," uvedla NASA ve svém reportu ke snímku.

Hlavním cílem budoucích vesmírných výprav k planetě Mars, ať už kosmických lodí, robotických "průzkumníků" nebo dokonce letů s lidskou posádkou se tak stanou právě tyto jámy, v nichž se z hlediska pozemského výzkumu skrývá největší potenciál. 

Marťanský "světlík" však ještě jedno tajemství skrývá, a sice to, jak vlastně přesně vznikl. I na Zemi se občas propadne povrch lávových rour, pak jde ale většinou o díry v lávových proudech, obvykle do šesti metrů v průměru, nevyčnívající výrazně nad okolí. Otvor na Marsu se od nich výrazně liší, zejména oním kuželovým kráterem, který se kolem něj vytvořil. Odpověď na otázku, proč tomu tak je, vědci teprve hledají.