Kliknutím zvětšíteOdborný titul Frontiers in Neural Circuits zveřejnil novou vědeckou studii, při níž velký mezinárodní tým vědců prozkoumal pomocí difúzního zobrazování magnetickou rezonancí mozky dvanácti astronautů v době těsně před cestou do vesmíru a následně těsně po jejich návratu, přičemž ve vesmíru tito astronauti strávili v průměru 172 dní.
Při porovnávání výsledků tým objevil něco, co popsal jako „významné mikrostrukturální změny“ v bílé hmotě, tedy v té části mozku, která řídí komunikaci mezi mozkem a zbytkem těla i uvnitř mozku samotného. Další skenování mozkové aktivity proběhlo o sedm měsíců později, přičemž některé změny prý byly stále viditelné.
Tým našel konkrétně změny v nervových vláknech souvisejících se smyslovými a motorickými funkcemi. Podle vědců by to mohlo mít souvislost s adaptací astronautů na život v mikrogravitaci. Informuje o tom Science Alert.
Změny v mozkových komorách
„V extrémním vesmírném prostředí se uplatňují rozdílné fyzické a kinestetické zákonitosti, jež mohou mít významný vliv na mozkovou činnost a kontrolu těla. Zvažujeme proto, že zaznamenané změny v nervových traktech odrážejí tuto změněnou senzomotorickou funkci, která se u cestovatelů vesmírem projevuje,“ uvedl tým.
Technika zvaná vláknová traktografie byla podle vědců využita v souvislosti se zkoumáním účinků vesmírného letu vůbec poprvé. Tato technika vytváří 3D obraz neuronových traktů a odhaluje tak schéma, jak se mozek zapojoval do činnosti. Na rozdíl od dřívějších pozorování změn v mozcích astronautů umožňuje vláknová traktografie sledovat skutečná spojení mezi neurony i jejich posuny.
Vědci se podle své studie nejdříve domnívali, že zaznamenali změny v kalózním tělese (corpus callosum), což je shluk nervových vláken spojujících obě mozkové hemisféry, tedy jakási centrální mozková dálnice. Při bližší analýze však zjistili, že pozorují expanzi komunikační sítě mozkových komor naplněných tekutinou, nacházejících se vedle corpusu callosum.
„Strukturální změny, které jsme původně našli v corpusu callosum, způsobila ve skutečnosti dilatace komor, vyvolávající anatomické posuny sousední nervové tkáně. Namísto původně předpokládaných skutečných strukturálních změn v mozku pozorujeme pouze změny tvaru. To staví naše zjištění do jiné perspektivy,“ říká neurolog Floris Wuyts z univerzity v Antverpách v Belgii.
Co udělá vesmír s mozkem? Pátrání pokračuje
Změny v zapojení mozku samozřejmě nejsou neobvyklé – tato plasticita mozkové činnosti umožňuje lidem učit se novým dovednostem, tvořit si nové vzpomínky a řadu dalších věcí. Jaké důsledky může mít, když se zapojování mozku „přeinstaluje“ v souvislosti s vesmírem? To zatím není úplně jasné.
Je jisté, že lidské tělo se při pobytu v drsném vesmírném prostředí snaží tomuto prostředí přizpůsobit. Předchozí studie ukázaly mimo jiné to, že čas strávený ve vesmíru působí trochu jinak na muže a jinak na ženy a že pobyt ve vesmíru zvyšuje podle některých známek riziko onemocnění a může potenciálně různými způsoby poškodit mozek.
Nový výzkum podle Wuytse přispívá do skládačky celkového poznání dalšími dílky, byť je její výsledek zatím neznámý. Výsledky však přispívají k celkovému pochopení toho, se v mozcích vesmírných cestovatelů odehrává.
„Je zásadní tuto linii výzkumu zachovat, nahlížet změny mozku vyvolané letem do vesmíru z různých perspektiv a za použití různých technik,“ uzavírá Floris Wuyts.
23
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
