Kliknutím zvětšíteOd roku 2011 čekala v muzeu přírodní historie v Chile záhadná zkamenělina, nalezená skupinou chilských vědců pracujících v Antarktidě, o níž nikdo nevěděl, co to vlastně je. Rozměry i kožnatým povrchem trochu připomínala jakýsi pravěký fotbalový míč, ale taková varianta byla přece jen příliš fantasmagorická.
Obří vejce v Antarktidě
Současná analýza odhalila, že jde ve skutečnosti o obří vejce s měkkou skořápkou - největší, jaké kdy bylo nalezeno. Tvor, který je nakladl, žil asi před 68 miliony let. Pravděpodobně šlo o vyhynulého mořského hada nebo ještěra.
"Objev může ukončit bezmála deset let spekulování o nálezu a mohl by také změnit způsob uvažování o životě mořských tvorů v této éře," uvedl pro francouzskou agenturu AFP Lucas Legendre z Texaské univerzity v Austinu, hlavní autor studie, otištěné tuto středu v odborném časopise Nature.
"Je vzácné najít fosilii vejce s měkkou skořápkou v tak dobře zachovalém stavu," dodal Legendre. Antarktický nález představuje podle jeho slov zdaleka největší vejce s měkkou skořápkou, jaké kdy bylo objeveno. Rozměry nálezu činily 28 x 18 centimetrů.
"Nevěděli jsme, že by tato vejce mohla dosahovat tak obřích rozměrů. Vzhledem k předpokladu, že je zde zřejmě nakladl obří mořský plaz, by nám mohlo dovolit nahlédnout zcela mimořádně do reprodukční strategie těchto zvířat," prohlásil Legendre.
Tajemná věc čekala na své odhalení několik let
Fosilie se od svého objevu v roce 2011 dočkala různých přirovnání. O příměru k fotbalovému míči už tu byla řeč, vědci ji však popisovali také jako "pomačkaný pečený brambor", popřípadě jí přezdívali právě "Věc" podle již zmíněného slavného hororu, s nímž ji spojovala tajemnost i místo nálezu.
Až v roce 2018 paleontologové poprvé navrhli, že by mohlo jít o pradávné vejce. Tato hypotéza však nebyla ze začátku brána příliš vážně, protože na vejce se nález jevil příliš velký, jako vejce ani moc nevypadal a uvnitř se navíc nenacházela žádná kostra, která by danou teorii potvrzovala. Analýza jednotlivých částí fosilie však odhalila vrstvenou strukturu podobnou měkké membráně a mnohem tenčí, tvrdou vnější vrstvu.
"To naznačuje existenci měkké skořápky," uvedl Legendre. "Také chemické analýzy potvrdily, že se skořápka liší od usazenin kolem ní a že byla původně živou tkání."
Díky tomu se však okamžitě vynořily nové otázky, včetně klíčové - jaké zvíře mohlo snést tak obrovské vejce? Až dosud se našlo jen jedno, které mělo srovnatelnou velikost, a to vejce vyhynulého rodu velkých ptáků Aepyornis, žijících na Madagaskaru, kterým se v angličtině říká Elephant Birds, tedy sloní ptáci.
Vejce snesl nejspíš plaz
Legendrův tým věří, že konkrétně toto vejce nepocházelo od dinosaura, protože dinosauří druhy žijící v druhohorním období na území dnešní Antarktidy byly příliš malé na to, aby vyprodukovaly takové obří vejce. Jejich vejce navíc měla spíš kruhový než oválný tvar. Vědci proto zvažovali spíš některý druh druhohorního mořského plaza, například z rodu Mosasaurů, jejichž výskyt byl v té době v dané oblasti běžný. Tuto teorii podporoval také fakt, že vejce bylo nalezeno v místech, kde se našly i kostry mosasauřích mláďat.
Dalšími mořskými plazy, jejichž fosilie se našly poblíž, pak byli Plesiosauři, jež nejvíce proslavila "lochneská nestvůra" - ta totiž bývá nejčastěji přirovnávána právě k Plesiosaurovi.
Na druhé straně ani dinosauři nevypadli úplně ze hry - krátce před studií Legendrova týmu totiž byla v Nature publikována jiná, která tvrdí, že i dinosauři, nikoli pouze pravěcí plazi, kladli vejce s měkkou skořápkou. Pokud tomu tak bylo, jde o přelomový objev - až dosud totiž odborníci na základě dochovaných fosilních nálezů předpokládali, že dinosauří vejce měla jen tvrdou skořápku.
S novým pohledem přišel kurátor oddělení paleontologie Amerického přírodovědného muzea Mark Norell, který uvedl, že ho k přehodnocení dosavadních názorů přiměl objev většího množství zkamenělých embryí dinosaura Protoceratopse, která byla nalezena v Mongolsku.
"Proč se dinosauří vejce nacházejí poměrně vzácně, proč většinou pocházejí až z relativně pozdního období mezozoika a proč jen od některých dinosauřích druhů? A proč jsme nenašli například skořápky od vajec Ceratopsů, když právě Ceratopsové jsou nejčastěji se vyskytujícími zvířaty na mnoha místech v Asii a v severní Americe, kde byla nalezena i dochovaná dinosauří vejce?" vznesl Norell několik otázek, na něž hledal odpověď.
Tato odpověď podle jeho teorie spočívá v tom, že ranější formy dinosaurů kladly vejce s měkkou skořápkou. Ta se právě kvůli své měkké struktuře nedochovala, protože se rozložila v čase. Aby tuto hypotézu ověřil, analyzoval Norellův tým materiál v usazeninách kolem několika nálezů fosilizovaných koster Protoceratopse a kolem dalších fosilií dvou čerstvě vylíhnutých mláďat rodu Mussaurus.
Analýzou vědci zjistili přítomnost chemických látek naznačujících, že dinosauři se mohli rodit ve vejcích s měkkou kožnatou skořápkou. "Vždyť první dinosauří vejce měla měkkou skořápku," publikoval svůj závěr Norellův tým.
23
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
