Se svým vlastním koněm kulatinu vytáhli z lesa a šlo se na věc. „Manžel je vyučeným truhlářem. I když se řemeslu nyní nevěnuje, ví, co má dělat,“ pochvaluje si zručnost svého chotě paní Petrlíková. Když s těžkými pracemi pomohou navíc i kamarádi, jde svépomocí a v domácích podmínkách udělat prakticky všechno. Člověku se jen musí chtít a nesmí se bát dřiny.

Jako krytina byla zvolena gumová šablona.
Guma se stala ozdobou chaty. Parádní rekonstrukce střechy vyrazí dech

Radka Petrlíková se ve svém okolí setkala s argumentem, že řada odborníků doporučuje na střechy používat vysušené dřevo. „Nedělala bych si iluze, že na vaši střechu někdo dřevo extra sušil. Podívejte se na rozdíl v ceně a kolik pil vůbec sušené dřevo nabízí. Zlomek,“ odpovídá Petrlíková věcně a dodává: „Tohle je krov na horách. Na jaře na stromě zpívali ptáci, v létě z toho byla střecha a ani se to nehnulo. Ta střecha nás přežije,“ libuje si.

„Kdybych brala jen tento krov, tak po odečtení nákladů na pořízení katru a dalšího nářadí jsme asi na 50 procentech ceny pily. Člověk samozřejmě nesmí počítat svůj čas. Ale u nás se toho asi bude řezat ještě hodně na leccos a pro leckoho,“ říká Petrlíková.

Zdroj: Youtube

Vlastní výrobou trámů získali mnoho prořezů a ze zbytků udělají fošny, prkna, část jim poslouží na ohrady, piliny zase pro zvířata a zbytek půjde do kamen. „Jde o bezodpadový systém,“ žertuje na závěr Radka Petrlíková.

Alternativou klasických krovů jsou vazníky. Pokud se při výrobě vazníků počítá se sněhovou oblastí a váhou krytiny, dá se na něj dát jakákoliv střešní krytina. „Vazník je levnější verzí krovu dnešní doby. Značnou nevýhodou ale je, že tvoří mrtvý půdní prostor a omezuje jeho využití. Já osobně bych si vazník na dům nedal. Z hlediska dnešních rychlostaveb je to přeci jen celkem vyhledávaná alternativa,“ říká živnostník, pokrývač a klempíř Tomáš Hruška.