Rozárka je hodně umělecky založená. Podpoříte ji, když se jednou rozhodne vydat ve vašich stopách?
Budu ji podporovat, ať se rozhodne pro jakoukoli dráhu ve svém životě.
close
info
Zdroj: Martin Babic/se souhlasem Daniela Hůlky
zoom_in
Daniel Hůlka s pejskem Timonkem, dcerou Rozárkou a manželkou Barborou
Jste výborný zpěvák, to je známé. Ale jaký jste tatínek?
Jaký jsem tatínek? To se musíte zeptat mé dcery. Rozárku obecně vedeme k tomu, že v životě je nejdůležitější láska. To je pro nás s manželkou stěžejní, všechno ostatní z toho jen vychází.
Manželka s vámi spolupracuje a stará se o veškerou agendu. Je to pro vás výhoda?
V životě je podle mých zkušeností důležité mít vedle sebe člověka, kterému můžete důvěřovat. Pak není těžké nic.
Do společnosti příliš často nechodíte… Tak teď alespoň řekněte, jak se vám daří? Co je u vás nového?
Daří se mi velmi dobře. Vrátil jsem se do opery, založili jsme projekt Opera lidem, v jehož rámci uvádíme Prodanou nevěstu a Rusalku a já si to velmi užívám. Kromě toho je léto, a přestože je hodně pracovně nabité, užíváme si i výlety s rodinou. S Rozárkou jsme také zamířili na letní tábor.
Vaše jméno je spjato se známými muzikály, jako je Dracula, Jekyll & Hyde či Monte Cristo. Jak vidíte budoucnost muzikálů u nás? V poslední době vznikají především ty složené z hitů známých kapel či interpretů… Je to z vašeho pohledu správná „muzikálová“ cesta?
Budoucnost muzikálů u nás, ale ani obecně si netroufám vůbec předvídat. Zázračný talent, jakým byl Karel Svoboda, se může objevit kdykoli… Já se ale rád vracím k osvědčené klasice.
A to je?
Dracula, kterého pořád hraju a zpívám. V příštím roce slaví tento muzikál už třicáté výročí od premiéry v Kongresovém centru. A když mluvím o Draculovi, musím zmínit také muzikál Monte Cristo, který autoři napsali přímo pro mě. Nyní připravujeme nové uvedení tohoto krásného díla – nejprve koncertní, pak divadelní.
Psalo se, že role Draculy nelitujete, ale měl jste tehdy pocit, že vás svazovala a zavřela vám dveře k jiným rolím. Je to vážně pravda?
Takhle jsem to nikdy neřekl! Naopak, Dracula mi spoustu krásných rolí přinesl. Na tohle téma jsem kdysi mluvil ve smyslu, že nechci být spojován pouze s Draculou. Dneska si toho naopak velmi vážím. Libreta pana Zdeňka Borovce – jak libreto Draculy, tak Monte Crista – mi s přibývajícím věkem odhalují nová poselství moudrého a laskavého člověka.
Daniel Hůlka je za roli v muzikálu Dracula dodnes velmi vděčný:
Jak muzikálový a operní zpěvák pečuje o svůj hlas?
Hlas si zpěvák může udržovat jen neustálou prací na něm. Chodím pravidelně na hodiny operního zpěvu ke svému vokálnímu kouči, emeritnímu pěvci newyorské Metropolitní opery, panu Vladimíru Chmelovi.
Zmínil jste svou velkou pracovní vytíženost. Znamená, že nemáte čas vůbec relaxovat?
Ale ano, když je to s mými nejbližšími, relaxuji jakkoli a kdekoli. S manželkou a dcerou hodně cestujeme a objevujeme krásná místa. Jsme šťastní jak na cestách, tak i v klidu doma. Moc rád také odpočívám tím, že chodím sám se svým pejskem Timonkem po krkonošských hřbetech anebo sjíždím Vltavu na kánoi. V přírodě a tichu si hlavu vyčistím nejlépe.
Uvažoval jste, že byste si pořídil dalšího pejska?
Timonkovi se daří skvěle a je nám spolu dobře, tak jak jsme. Takže o rozšíření smečky zatím neuvažujeme.
Váš pes pochází z množírny. Snažíte se využít svůj vliv, popularitu, k tomu, abyste podobným pejskům pomáhal?
Snažím, ale takových pejsků je u nás bohužel tolik, že z toho na člověka padá beznaděj a deprese, protože zachránit všechny prostě nemůže.
Na svých stránkách píšete, že mimo jiné poskytujete lidem individuální hodiny zpěvu a konzultace. Jste učitel? Co zájemcům v tomto směru nabízíte?
V současné době bohužel nic, protože mám tolik vlastních pracovních aktivit, že mi na tohle nezbývá ani čas a ani energie. Nevylučuju ale, že se k učení někdy v budoucnu vrátím. Takže za pár let možná…
Myslíte, že je pro mladé umělce v dnešní době těžké prorazit?
Abych pravdu řekl, nevím, nejsem již mladý umělec. (smích) Prosadit se bylo těžké vždycky a je to určitě těžké i teď.
Pro spoustu mladých zpěváků jste vzorem. Měl jste i vy svůj vzor?
Mým jediným životním vzorem vždycky byl a stále je můj táta.
