VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak zalichotit tlusté ženě

Skoupíme všechny dostupné knihy o baroku, vystříháme znich obrázky a vylepíme jimi záchod. Potom pozveme tlustou ženu na návštěvu. Otevřeme láhev červeného vína a naléváme jí tak dlouho, až odejde na záchod.Po jejím příchodu okamžitě vycítíme, jak je polichocena.(Marian Palla: Jak zalichotit tlusté ženě)

28.2.2008 1
SDÍLEJ:

Nepište do šuplíku, napište nám!Foto: Deník

Původně jsem si tuto historku chtěl nechat pro sebe, ovšem Marian Palla a jeho kniha, zníž pochází výše uvedený citát, mě přesvědčil, že literatura má sloužit i ke sdělování velkých trapasů. Jelikož je můj život v podstatě jeden velký trapas, došel jsem po zralé úvaze knázoru, že již nemám co ztratit.

Dříve bych na takovou zoufalou akci nikdy ani nepomyslel, neboť ktomu nebyl důvod. Ale naše životy se ubírají různými cestami a ne vždy si můžeme vybrat, po které budeme kráčet. Tak se stalo, že jsem se při svém samostatném životě vBrně začal cítit sám. Zoufale a nekonečně sám. Měl jsem sice doma své květinky, fialku Louisu, vánoční hvězdu Thelmu a uschlou zeleň blíže neurčeného druhu Persefonu, ale ani ty mi nedokázaly přinést radost.

Nastalou situaci jsem se po mnoha nezdarech rozhodl řešit radikálně – přes internetovou seznamku. Za jiných okolností by mě od tohoto kroku odradilo množství předsudků proti tomuto druhu navazování vztahů. Takto jsem však byl příjemně překvapen. Téměř každý inzerát si totiž podala „suprová holčí“, „roztomilá kočička“ nebo „pohodová kost pro týpka, kterýmu nevadí pár kilo navíc“. Skaždou se dalo dělat spoustu věcí a každá byla modelka. Všechny měly poměrně jasnou představu o věku ideálního partnera i o stavu jeho bankovního konta. A všechny bez výjimky hledaly tu pravou a jedinou lásku, která se ve zdrojovém kódu stránek dá odhalit tak osudově snadno.

Hlasujte v anketě umístěné vpravo a oznámkujte povídku jako ve škole. Vyhrává příběh s nejlepším hodnocením od vás čtenářů.

Zde musím podotknout, že jsem se již při pouhém pohledu na stránku „Seznamka“ cítil provinile. Postupně jsem ovšem svůj strach zčehosi neznámého překonával. Jak šel čas, na jeden inzerát jsem dokázal i odpovědět.

Fotografie vytypované slečny byly značně rozmazané; pokaždé to byl nepříliš dobře zaostřený detail obličeje. Dále bylo napsáno, že je „malinká a plnoštíhlá“. Jelikož mi přišlo hříšné přebírat příliš dlouho, nepohrdl jsem touto poněkud nešťastnou kombinací. Popsaný způsob jejího trávení volného času mě totiž přesvědčil, že bychom mohli mít mnoho společného.

Již při následné konverzaci na internetovém chatu se mi kdesi vzadu v hlavě ozval pud sebezáchovy; nedokázal jsem ovšem ten pocit přesně popsat a nevěděl jsem, co je špatně. Slečna odpovídala sice poněkud drze, ale přesto mile a inteligentně. Jedinou zvláštností byla její otevřeně propagovaná averze vůči jeptiškám a kostelům. Měli jsme trochu problémy sdomluvou setkání; ačkoliv bydlela vcentru Brna, neznala tam žádný orientační bod. Nakonec jsme se ovšem dohodli.

Vonen osudný den jsem byl lehce rozechvěn. Klidně přiznám, že jsem již vté chvíli začal považovat celý seznamovací manévr za chybu. Jenže teď už ztoho nešlo se ctí vycouvat. Navíc jsem zároveň se strachem cítil i zvláštní zvědavost.

Dostavil jsem se na místo určení. Měl jsem ještě několik minut; bez přílišného zájmu jsem se rozhlédl kolem. Skupinky mladých lidí debatujících o nějakých problémech; dva muži zahloubaní do pracovního rozhovoru; jeden spěchající stařík shorečnatým výrazem; jedna neuvěřitelně rozměrná dáma okolo padesátky.

Jak čas plynul, doba schůzky se přiblížila, nastala a minula; nikdo se neobjevil. Lidé chodili sem a tam bez valného zájmu. Znovu jsem se pečlivě rozhlédl kolem sebe. Skupinky jiných mladých lidí; dva muži na svém místě; několik babiček svnoučaty; neuvěřitelně rozměrná dáma okolo padesátky.

Právě když jsem se chystal odejít domů, přišla mi rozhněvaná SMSka, kde vězím. Odvětil jsem, že vězím tam, kde jsme se měli sejít. Vzápětí na mě olbřímí padesátnice zamávala mobilem. Otřesen tímto hrůzným zjištěním jsem zůstal stát jako přikovaný a vduchu se rozhodoval, na kterou stranu mám utíkat. Kredenciózní dáma ovšem neváhala a přivalila se ke mně. Než jsem se zmohl na nějakou obranu, zavěsila se do mě a vykročila se mnou vstříc Lužánkám.

Zcela šokován jsem si prohlížel onen kolos, který mne vlekl po brněnských ulicích. Ledničková madame byla o hlavu vyšší než já a všířce jsem jí jednoznačně nemohl konkurovat. Rovněž konverzace se velmi rychle změnila vmonolog. Spížová lady mne totiž ihned informovala, že ona má vždycky pravdu, a že nesnáší ty, kdo to nechápou. Jelikož jsem si chtěl zachovat zdraví, pochopil jsem to okamžitě.

Snažil jsem se někam schovat, nějak se zneviditelnit, protože představa, že by mě někdo viděl vtéto společnosti… taková představa mne jednoduše děsila. Jenže co teď? Sevření bylo ocelové a jakékoliv vyjednávání nemožné. Dostal jsem se ke slovu jenom na „Ano!“ a „Ne!“; odpověděl-li jsem špatně, almara zrychlila tempo.

Cestou jsem se dozvěděl, že jsem „slaďoučkej zajíček“ a „rybízek“, že by se se mnou daly podniknout „věci“, dále mám „strašný uši“, ale „malý chirurgický zákrok“ by mohl pomoci. Chvilka zklamání přišla, když kredenc zjistil, že nemám „voheň“. Rozčarování se vzápětí prohloubilo, protože se ukázalo, že nejsem notorický pijan ani příznivce tvrdých drog. Každý normální člověk se přece občas musí „zchlastat jako prase“, aby ze sebe smyl „bordel toho blbýho života“. No, tady se asi neshodneme.

Vsetmělém parku jsme kráčeli po neosvětlené pěšince a nad hlavou nám svítil tu noc krásně viditelný měsíc, zahalen do lehce snového oparu. Jindy bych to považoval za nanejvýš romantický večer; nyní bohužel na situaci nic romantického nebylo. Vzpomněl jsem si na jeden starý mýtus o tom, že když je krásně vidět měsíc, vycházejí zlesů vlci a loví lidi. Bohužel, na můj doprovod by si pravděpodobně žádný vlk netroufl.

Vposlední části naší společné pouti se lednička konečně trochu zadýchala a poskytla tak prostor pro mé dotazy. Vyslovil jsem nahlas palčivou otázku ohledně věku. Podle údajů v profilu totiž mělo být spíži teprve sedmnáct let. Jaké bylo mé překvapení, když jsem se dozvěděl, že spíži skutečně je sedmnáct let.

Vzápětí nastalo trapné ticho. Lednička stále nemohla popadnout dech a já, ač vycvičen z tanečních ve skládání nesmyslných poklon a dýchavičných komplimentů, jsem mlčel. Ať jsem se snažil sebevíc, nebyl jsem schopen připadnout na nic, co by nevyznělo buď zcela falešně a nepravdivě, nebo nepříjemně sarkasticky. Je to skutečně téměř filozofická otázka: jak zalichotit tlusté ženě? Pochvalte její duši, zněla by jistě odpověď klasika. Jenže rád bych viděl klasika vmé situaci. Snad ani Oldřich Nový by si neporadil. Na jeho „Zavřete oči, odcházím,“ jsem si bohužel nevzpomněl.

A pak přišlo to nejtěžší. Za ponurého mlčení jsme došli zpět na místo setkání. Kredenc, kterému evidentně dech došel na několik let dopředu, se kničemu neměl. Viděl jsem, že musím nějakou řeč pronést sám. Začal jsem obvyklými frázemi a vyslovil několik opotřebovaných společenských klišé. Posléze jsem chtěl ledničce taktně vysvětlit, že patrně nebudu její typ. Jenže ona si můj proslov vyložila asi trochu jinak a náhle znovu převzala iniciativu. Natáhla se ke mně, snad aby mě políbila; ještě dnes mám zonoho večera několik šedivých vlasů. Na poslední chvíli jsem stihl ucuknout a předstírat záchvat kašle. Spíž pravila, že „takovýho stydlivku“ by jí byl čert dlužen. Byl jsem velmi rád, že to vidí takto. Než jsem však stačil prchnout, kredenc mi pověděl, že potkáme-li se někdy znovu, bude to znamení osudu a budeme se muset vzít.

Poučen událostmi již nepátrám vinternetových seznamkách. Když jdu ven, pozorně se rozhlížím kolem sebe; jednak proto, abych nepřehlédl štěstí, až půjde kolem, jednak proto, abych se vyhýbal všem spížím, kredencům a lednicím. Děkuji vám, pane Pallo. Život nahlížený Vašima očima je skutečně o mnoho veselejší.

Richard Skolek

Jak se vám povídka líbila? Oznámkujte ji jako ve škole.

1 - Výborná povídka

31 %

2 - Moc se mi líbila

9 %

3 - Docela dobré

5 %

4 - Ujde to, nic extra

8 %

5 - Vůbec se mi nelíbila

47 %

Hlasovalo: 64

Anketa byla ukončena

28.2.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Areál bývalé vyškovské traktorové stanice.
3

Staré opuštěné areály chátrají. Ohrožují životy

Videosouhrn Deníku – pondělí 11. prosince 2017

Podruhé narozen pod koly tramvaje a padlý symbol Vánoc: nejlepší videa dne

Po Herwartu stále uklízejí popadané stromy. A vichr lámal další

Blanensko, Vyškovsko – I měsíc po orkánu Herwart odklízí správci lesů následky jeho řádění. Do regionu přitom v pondělí opět vtrhl silný vítr. V obci Krásensko na Vyškovsku odpoledne způsobil hodinový výpadek elektřiny. A hodně foukat má i v úterý.

Brňané mají školu smyku za rohem. Na novém polygonu řidiče rozhodí tržná deska

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/ – Námraza na silnici překvapila před dvěma lety řidiče z Brněnska Václava Hájka. „Dostal jsem smyk a skončil v příkopu. Byl to jeden z důvodů proč jsem si zaplatil školu smyku v Jihlavě,“ poznamenal. Od pondělí už jihomoravští řidiči na polygon nepojedou daleko. Představitelé firmy Polygon Brno otevřeli nový areál u Masarykova okruhu.

Důchodci si často musejí přivydělávat, říká ekonom

Jižní Morava /ROZHOVOR, ANKETA/ – Nejvyšší důchody na jižní Moravě pobírají lidé z Brna. Naopak nejméně peněz pobírají důchodci ve znojemském regionu. „Ovlivňuje to průmysl a také minulost místa,“ tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.

AKTUALIZOVÁNO

Silný vítr: na Břeclavsku uletěl fóliovník, hasiči měli v kraji desítky výjezdů

Jižní Morava – Na mnoha místech Jihomoravského kraje ještě nejsou ani sečtené škody po říjnové vichřici a silný vítr už opět v pondělí vyvracel stromy a poškodil desítky budov. Jihomoravští hasiči vyjeli v pondělí do osmé hodiny večer celkem třiašedesátkrát. Řešili téměř čtyřicet větrem vyvrácených stromů i poničené střechy. Nejvíce škod způsobil vítr na Břeclavsku, hasiči tam vyjeli k třiatřiceti případům. 

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT