Železárny vyráběly busty císaře i císařovny

Blanenské železárny se chopily příležitosti a vydaly katalog, který nabízel k prodeji litinové, zinkové a bronzové odlitky bust a medailonů bývalého císařského páru. Autorem modelů byl slavný rakouský sochař druhé poloviny 19. století Viktor Tilgner.

Viktor Tilgner (1844–1896) se narodil jako syn setníka v Bratislavě. Ale již jako malé dítě se odstěhoval do Vídně, se kterou spojil celý život. Byl hlavním zástupcem neobaroka v plastice a představitel architektonického stylu Ringstraße. Ringstraße je okružní třída kolem Vnitřního města ve Vídni. Tato třída se stavěla od 60. do 90. let 19. století v zóně městských hradeb, zbořených po roce 1857. Třída s přiléhajícími monumentálními stavbami představuje jednu z hlavních vídeňských pamětihodností. Její sloh je někdy označován jako Ringstraßenstil.

Velmi brzy se o talent Viktora Tilgnera začal zajímat sochař Franz Schönthaler, který byl jeho prvním učitelem. Tilgner začal studovat na Akademii výtvarných umění, nejdříve u Franze Lukase Bauera a poté u tyrolského sochaře Josefa Gassera. Právě Gasser Tilgnera zasvětil do tvorby plastik svatých a vyvolal v něm zájem o „baroko“. Paralelně Tilgnera vedl i medailér Johann Daniel Böhm.

Zvučné jméno

V roce 1874 cestoval Tilgner spolu s dalším představitelem realistického akademismu malířem Hansem Makartem do Itálie. Kromě toho navázal kontakt s Johannem Straussem mladším a patřil také do okruhu umělců kolem hraběte Karla Lanckorońskiho. Tilgnera silně ovlivnil francouzský sochař Jeane-Baptiste Gustave Deloye. Především díky jeho účasti na světové výstavě ve Vídni v roce 1873. Socha Wolfganga Amadea Mozarta ve vídeňské Burggarten je považována za jedno z nejlepších Tilgnerových děl, které bylo zároveň jedno z posledních a bylo odhaleno až několik dní po jeho smrti.

Další Tilgnerovo dílo pro Vídeň zahrnuje například plastiky pro Burgtheater, Hofburg či několik kašen. Také zhotovil Werndlův památník ve Štýrsku. Tilgnera rovněž proslavily portrétní busty. Například Shakespeara, Moliéra, Goetheho či Schillera. Vytvořil i mnoho medailonů a medailí. Velká část Tilgnerovy pozůstalosti se dnes nachází v jeho rodném městě – v Městské galerii v Bratislavě. Jeho dílo zdobí mnoho budov na legendární Ringstrasse ve Vídni. Tilgner zároveň získal řadu ocenění. V roce 1882 dostal Velkou zlatou medaili ve Vídni a v roce 1891 v Mnichově.

Výše zmiňovaný katalog blanenských železáren obsahuje celkem dvě busty císaře Františka Josefa I. Na první bustě je císař zachycen zhruba ve svých osmnácti letech při nástupu na trůn. Druhou bustu vytvořil Tilgner někdy na přelomu 80. a 90. let 19. století a císařova podoba odpovídá době vzniku díla. Podobně na tom jsou i císařovy medailony. Na jednom Tilgner zpodobnil Františka Josefa I. mladého a na druhém v pokročilém věku. Vzhledem k tomu, že císařovna Alžběta byla předčasně zavražděna, najdeme v katalogu pouze jednu bustu a jeden medailon s její podobiznou v mladém věku. Samotná císařova busta byla vysoká čtyřiaosmdesát centimetrů, avšak i s podstavcem měřilo celé dílo téměř metr a půl a vážilo tři sta padesát kilogramů. Cena busty bez podstavce se pohybovala od dvou set třiceti pěti korun za litinovou, do tisíc pětatřiceti korun za bronzovou. Litinový podstavec stál kolem tří set korun. Busta císařovny Alžběty byla ještě o pár desítek korun dražší. Cena její bronzové busty se vyšplhala až na dvanáct set čtyřicet korun.

Výroba bust

Je velice pravděpodobné, že se tyto busty císařského páru odlévaly v blanenských železárnách již na konci 19. století. V jejich odlévání panovala na tehdejším trhu tvrdá konkurence. V českých zemích odlévaly císařovy busty i komárovské železárny a v blízké Vídni také slévárny Meindl-Breit. Tilgnerův model sloužil v obou továrnách jako předloha. Ve sbírkách Muzea Blansko se nachází zinková busta císaře Františka Josefa I. V současné době je toto dílo zapůjčeno ve stálé expozici na zámku Ctěnice u Prahy.

JINDŘICH ČELADÍN (Autor pracuje v Muzeu Blansko)