Kostel Všech svatých je ozdobou dnešní Havlíčkovy ulice už dlouho. První písemné zmínky o něm jsou zapsané v nejstarší boskovické knize z roku 1505. Ale samotný základ stavby je zřejmě ještě daleko starší. „Jak je to doopravdy, nikdo neví. Jisté je, že nejstarší je jeho prostřední část, ke které se postupně přistavěla zadní část, a nejmladší je presbytář, tedy kněžiště," vysvětluje místní jáhen Stanislav Janků. Je dokonce možné, že obvodové zdi kostelíka pocházejí už z raného středověku. „Je to nejstarší kostel ve městě, určitě je významnou památkou," dodává boskovická místostarostka Jaromíra Vítková.

Kostelík je vystavěný v jednoduchém gotickém stylu. V průběhu staletí se dočkal několika stavebních úprav a rekonstrukcí. Dodnes se v něm ale dochovalo jedno pole jednoduché křížové žebrové klenby. „Kostelík má deskový strop, jen nad presbytářem je zaklenutý. I díky tomu to byla jediná část, která odolala požáru," vysvětluje pětaosmdesátiletý jáhen. Plameny kostel Všech svatých téměř pohltily v roce 1916. Podle Stanislava Janků chytl od stodoly s doškovou střechou a farnost tak přišla o téměř celý inventář kostelíka. „Po požáru ho obnovili ve dvacátých letech minulého století. Tehdy mu postavili i věžičku, která ho zdobí dodnes," popisuje muž.

Vevnitř moc významných památek není. Nejcennější je zřejmě kovaná kazatelna, která pochází z roku 1626. „Do kostela ji ale přinesli později, až v roce 1845. Tehdy totiž přestavovali farní kostel svatého Jakuba, kde byla původně umístěná. Po opravách se jim tam ale nehodila, a tak vyrobili novou a tu starou dali právě do kostelíka Všech svatých," vypráví Janků.

Další vzácností byly i obrazy boskovického malíře Jiřího Františka Třísky z roku 1664. „Dnes jsou tam bohužel jen reprodukce, originály jsou uschované na faře, protože v minulosti se je několikrát někdo pokusil ukrást," vysvětluje jáhen.

Kolem kostela se kdysi rozkládal i hřbitov, který obklopovala zeď. „Starý hřbitov tam byl ještě v roce 1965, v té době už se ale pohřbívalo na nový," vzpomíná místostarostka Vítková. Zákonem je totiž stanovená doba, jak dlouho se s hřbitovem od posledního pohřbu nesmí nic dělat. Po uplynutí této doby se podařilo kolem kostelíka zbudovat park. Náhrobky si lidé mohli přemístit na nový hřbitov nebo s nimi bylo naloženo jako se stavebním materiálem. „Dnes jsou tam vydlážděné cestičky, pítko, místa k sezení a prostor obehnaný starou zdí slouží jako odpočinková zóna," líčí Jaromíra Vítková.

U zdi je také připomínka hrobu pátera Slováka. Významného boskovického rodáka, který působil v Brně. „Byl to velmi moderní a na svoji dobu odvážný duchovní," přibližuje místostarostka.

O filiální, tedy vedlejší kostel se zajímá i boskovická jednota Orla. Mimo jiné například přispěla na obnovu oltářních obrazů. „Když je kostel otevřený, umisťujeme do něj panely, na kterých je popsaná jeho historie a další zajímavosti," vysvětluje starosta jednoty Orel Jaroslav Vítek.

Kostelík Všech svatých bývá otevřený jen málokdy. Při Dnech evropského dědictví se každý rok připomíná jako kulturní památka, bohoslužby jsou v něm ale zřídka. „Mše se tu slouží dvakrát nebo třikrát do roka. Jinak je pro veřejnost zavřený," říká jáhen Janků. Díky problému s vlhkostí ale můžou lidé dovnitř alespoň nahlédnout. „Abychom mohli větrat, nechali jsme vzadu vyrobit kovovou mříž, takže každý může nakouknout," dodává muž.

V roce 1916 kostelík vážně poničil požár.

V roce 1916 kostelík vážně poničil požár. Foto: archiv Jiřího Bušiny

GABRIELA CHLUPOVÁ