Předchozí díly seriálu Kostely na Blanensku najdete ZDE

Už přes dvě stě padesát let vítá poutníky z širokého okolí. Pozoruhodný chrám, z něhož dýchá zvláštní posvátná atmosféra. Mnoho poutníků v něm nachází útěchu ve svých starostech a bolestech.

Dříve stávaly ve Křtinách dva kostely. Jeden malý, románský ze třináctého století, a druhý podstatně větší, gotický, pocházející pravděpodobně z patnáctého století. Ten byl nazýván „německý“, protože se v něm konaly mše svaté sloužené v německém jazyce. Jelikož však již tenkrát byly Křtiny věhlasným poutním místem a poutníků stále přibývalo, bylo nutné postavit mnohem větší chrám. Stavba proto musela být prostorná, schopná pojmout co možná největší počet poutníků. Měla být monumentální a současně přívětivě začleněná do okolní krajiny.

Letopisci popisují Křtiny jako místo zázračných událostí a uzdravení. V centru tohoto dění byla kamenná socha Panny Marie. Ta byla umístěna v malém kostele. Za podpory zábrdovických premonstrátů, pod něž Křtiny spadaly, se v sedmnáctém a osmnáctém století mariánský kult rozšířil daleko za hranice Moravy.

V té době pracoval na Moravě vynikající český architekt italského původu Jan Santini Aichel, který se výborně zhostil svého úkolu a vytvořil hned několik návrhů. Začalo se stavět roku 1712. Nejprve nová rezidence, potom kaple svaté Anny a základní kámen k dnešnímu chrámu byl položen roku 1728. Musely se ovšem zbourat oba původní kostely. Chrám byl dostavěn roku 1744 a začalo se pracovat na vnitřní výzdobě. „Roku 1750 kostel požehnal opat Kryštof Matuška,“ doplnil křtinský farář Tomáš Prnka. Socha Panny Marie byla umístěna na hlavní oltář.

Chrám je dlouhý pětapadesát metrů a široký sedmatřicet metrů. Na interiéru pracovali přední umělci té doby. Rozsáhlé fresky pocházejí ze štětce Jana Jiřího Etgense, obrazová tvorba je zastoupena díly brněnského jezuity Ignáce Raaba, Josefa Winterhaldera mladšího, Josefa Sterna a podle tradice i olomouckého augustiniána A. Lublinského.
„Nejkrásnější je však kostel tehdy, když je plný,“ upozorňuje Prnka.

V areálu chrámových ambitů je umístěna pozoruhodná zvonohra. „Skládá se ze sedmadvaceti zvonů, k nimž letos přibude ještě šest, bude jich tedy třiatřicet, což má symbolizovat Kristova léta,“ vysvětlil kněz. Zvony hrají různé křesťanské písně. „Zvonohra je naprogramována, hraje v sobotu a v neděli, v případě potřeby se dá pustit kdykoliv. Umí zahrát přes šedesát písniček, do budoucna ještě počítáme s dalšími,“ sdělil farář. Jednotlivé zvony drží napevno, po elektrickém signálu se rozpohybuje pouze srdce, které udeří do zvonu.

Vážení čtenáři, seriál Kostely na Blanensku najdete každé úterý také v tištěné podobě v Blanenském deníku.

MARIE HASOŇOVÁ