Další díly seriálu Kostely na Blanensku najdete ZDE

Vanovický kostel patří k těm starším na Blanensku. „Jak zmiňuje ve svém díle Gregor Wolný, historik, který byl mnichem benediktinského kláštera v Rajhradě, byla ve Vanovicích fara už v roce 1233. V té době už tam musel stát i kostel, ale těžko říct, kolik z něj se do dneška dochovalo,“ uvedl velkoopatovický farář Aleš Vrzala, který má na starosti borotínskou farnost, pod niž spadá kostel ve Vanovicích. Vanovickou faru daroval markrabě Přemysl klášteru v Litomyšli a tamní řeholníci ji spravovali až do začátku šestnáctého století.

„Poslední katolický farář jménem Ondřej je zmiňován v roce 1540. Poté přešla farnost i kostel do rukou nekatolíků,“ nahlíží Vrzala do informací od Wolného. Kostel byl v držení českých bratří až do roku 1622. „Po obnovení katolického učení patřily Vanovice spolu s Borotínem, který k nim byl odedávna přifařen, nejprve pod Letovice, pak po roce 1756 pod faru v Opatovicích a od roku 1786 patří pod Borotín,“ řekl dále Vrzala.

Kostel svatého Václava je vzácnou připomínkou gotické architektury na Malé Hané. Podle některých zdrojů jádro stavby pochází ze třináctého, podle jiných z patnáctého století. Jasně gotická je klenba presbytáře a okna, uvnitř je také původní gotický svatostánek – výklenek na levé straně presbytáře opatřený mřížovými dvířky. Na venkovní stěně konce presbytáře je viditelná zachovalá gotická malba, kterou odkryly práce restaurátorů na konci dvacátého století. „Malba však nelze blíže identifikovat. Nejzřetelnější jsou tam jakési stromy, ale o tom, co má zpodobňovat, se dá jen spekulovat,“ doplnil farář.

Koncem sedmnáctého století kostel zachvátil velký požár. Následovala přestavba v barokním duchu do dnešní podoby. Ve Vlastivědě moravské se píše, že při požáru se rozlily i zvony. Zvonovina byla uschována u sedláka Jana Zukala, ale ten ji prodal. Za to byl v roce 1710 odsouzen na splácení její hodnoty až do úplného zaplacení. Dva nové zvony, které nesou názvy svatých Michaela a Václava, ulil brněnský zvonař Zikmund Kercker pravděpodobně v roce 1739. Kůr s varhanami pochází z roku 1811.

Malebný kostel je obehnán zdí, za kterou jsou staré hřbitovní náhrobky. Na hřbitově se nepohřbívá asi od šedesátých let minulého století. Před kostelem stojí pískovcový kříž s vyrytým letopočtem 1843, který je stejně jako kostel památkově chráněný. Blízko kříže roste vzácný keř – mohutný štědřenec převislý. Kostel dostal při posledních opravách asi před deseti lety novou fasádu a střechu na věži. Bohoslužby se tam konají jen o pouti, na Štěpána a o Velikonočním pondělí. „Farnost má kostel ještě v Borotíně. Navíc ve Vanovicích převažují věřící evangelického vyznání,“ vysvětlil farář.

Vážení čtenáři, seriál Kostely na Blanensku najdete v tištěné podobě také každé úterý v Blanenském deníku Rovnost