První písemná zmínka o Židovském obecním domě pochází z roku 1752. Co se s ním však dělo až do roku 1823, není známo. „Veškeré doklady židovské obce shořely při katastrofálním požáru prvního května 1823," píše Jaroslav Bránský ve sborníku Židé a Morava.

Obecní dům byl požárem také zasažen, například horní patro zcela lehlo popelem. Opraven byl o tři roky později v empírovém slohu podle plánu stavitele Mathia-se Flocha. „V přízemí zřejmě zůstala zachovaná původní dispozice. Vpravo, západně od vjezdu, byly dvě místnosti. První sloužila jako sklad velikonočních macesů, ve druhé, menší bylo skladiště pekařských potřeb. Lichoběžníková místnost vlevo od průjezdu je na dobovém plánu označena jako Bäck-haus, byla to tedy vlastní pekárna," píše Bránský. Dále byl v zadní části budovy jednopokojový špitální byt. V horním patře se nacházel rabínův byt, učebna a rabínova studovna s archivem a knihovnou. Nechyběla ani místnost určená k zasedání rabínského soudu.

Po vzniku samostatné židovské politické obce v Boskovicích byla v roce 1850 budova předána k užívání okresnímu hejtmanství. „Po odchodu okresního hejtmanství židovská obec dům adaptovala pro německou hlavní školu. V září 1853 byla boskovickým židům místo dosavadní triviální školy povolena hlavní škola s německým vyučovacím jazykem, která zahájila výuku roku 1855," píše Bránský.

Památka dnesNyní je v Obecním židovském domě umístěna expozice s názvem Židovské čtvrti v České republice. Na ní si lidé prohlédnou kopie historických dokumentů a map a také šest modelů znázorňujících typy židovských čtvrtí na území Česka. Součástí je prohlídka rabínova bytu a pekárny macesů. Vstupné je čtyřicet korun pro dospělého. Studenti, děti a senioři zaplatí dvacet korun.

O rok později byla škola povýšena na pětitřídní koedukovanou školu obecnou. Od toho roku tam mohli chodit chlapci i dívky. V roce 1921 byla škola zrušena a byla tam dočasně umístěna jedna třída české chlapecké školy a městská knihovna.

Po roce 1919, kdy zanikla židovská politická obec Boskovice, byla majitelkou budovy židovská náboženská obec. Té byl majetek odebrán za protektorátu. Následně byl dům nařízením nacistických úřadů předán takzvanému Vystěhovaleckému fondu pro Čechy a Moravu. „Po druhé světové válce přešel pod nucenou správu města Boskovice, které se stalo jeho majitelem. Roku 1955 darovalo město Boskovice dům Židovské obci v Brně," píše Bránský.

Od června 2014 je v Židovském obecním domě stálá expozice nazvaná Židovské čtvrti v České republice. Umístěna je ve třech místnostech. Návštěvníci se dozvědí například, jaké byly historické příčiny vzniku židovských obcí nebo důvody jejich situování. Také zjistí něco o běžném životě v ghettu. „Součástí výstavy je i prohlídka rabínova bytu a pekárny macesů. Lidé se tak mohou podívat na autentické podmínky, ve kterých rabíni na malém městě bydleli, protože byt je vybaven nábytkem," říká etnolog a správce Židovského obecního domu Roman Malach. Kromě toho lidé uvidí kopie historických dokumentů, map a plánků a historické i soudobé fotografie. Součástí výstavy je také šest modelů vybraných typů židovských čtvrtí.

Židovský obecní dům je veřejnosti přístupný především od dubna do října. Otevřeno je každý den kromě pondělí. „Pokud by měl někdo zájem o prohlídku i mimo sezónu, může se k nám objednat. Preferujeme větší skupinky, ale pokud by měli zájem i jednotlivci, budeme se jim snažit maximálně vyjít vstříc. Musí se však objednat s delším časovým předstihem," vysvětluje Malach.

Za vstup do Židovského obecního domu dospělí zaplatí čtyřicet korun. Snížené vstupné je dvacet korun. „V ceně vstupenky je i návštěva synagogy," dodává správce.

Na prohlídku se v příští sezóně chystá i Jana Veselá z Boskovic s dcerou. „Čekala jsem, až dcera trochu vyroste, protože chci, aby si z prohlídky něco pamatovala. Příští léto jí už ale bude dvanáct, tak se tam asi vypravíme. Myslím si, že by tam měl zavítat minimálně každý, kdo je z Boskovic. Určitě to však bude zajímavé i pro lidi z jiných koutů republiky. Expozice se přece jenom týká celého Česka," zamýšlí se Veselá.

MARKÉTA PULDOVÁ