Po stopách těchto památek se vydáme nejen na Blanensku, ale také v dalších okresech. „V dnešním díle se vypravíme za kříži a kameny na Jindřichohradecko, Jihlavsko a Brněnsko," popsal další putování Přibyl.

Za dalšími kamennými památkami vyrazil Přibyl do Jindřichova Hradce. Podle dostupných informací se čtyři křížové kameny měly nacházet v tamním muzeu. „Byli jsme tam ale za blázny a nebyli jsme první. V muzeu mají totiž jen jeden kámen, který je navíc dost nečitelný. Zaměstnanci muzea se docela smáli. Prý co s těmi kameny pořád všichni máme, že mají jen jeden," řekl k první památce Přibyl.

Podle knihy Kamenné kříže Čech a Moravy se jedná o poškozenou kamennou desku s písmem. Text vydává svědectví o smrti muže: Leta panie 1699 F.ivny skrze pad konie dokonal ziwot Marti Michlu.

Další Přibylova cesta vedla do obce Studené. „Ptáme se hlavně na kapličku Andulku. U mladých to spíše vypadá, že nevědí ani, co je kaplička. Nakonec se divíme i ušima. Cestu nám totiž ukazují Vietnamci, kteří na ulici opravují auto. Jedeme do kopců, kousek lesem, kousek po louce, parkujeme a pár stovek metrů jdeme pěšky. A křížový kámen nacházíme," usmál se výletník.

Další tři kříže se Přibyl vypravil hledat do Telče. Dva nalezl v zámeckém parku nedaleko od sebe. Požádal jsem o fotku kolemjdoucího pána. Nechápal, proč se chci nechat fotit v dešti u nějakých dvou šutrů, ale souhlasil," řekl muž z Ráječka.

Kniha Kamenné kříže Čech a Moravy první z nich popisuje jako žulový, nahoře zakulacený plochý kámen s reliéfně provedeným latinským křížem. Pod levým ramenem je obrys meče, vpravo předmět, který některé prameny vydávaly za vařečku. Jako reakce na tento symbol vznikla pověst o zastřeleném vařečkáři. Popisovaný křížový kámen je kopie, kterou nechal zhotovit majitel panství A. Podstatský namísto sešlých originálů, které stály při silnici do Vanůvek. Později byly přeneseny do zámeckého parku. Druhý z kamenů má na desce reliéf řeckého kříže. Plocha pod ním byla popsána dnes již nečitelným textem.

Třetí kříž měl být zazděný v jednom z domů v ulici Československé armády. Ale ani na informacích nevěděli, kde by se měl nacházet. „Nakonec jsem to vzdal a vracel se k autu. Říkal jsem si, že scházím historickou částí a že by tady mohl někde být. Najednou se podívám a metr ode mě ve zdi byl tento kříž. Neskutečná náhoda. Nechal jsem se vyfotit od kolemjdoucích a k autu to bylo jen sto metrů," vzpomněl na pátrání, při kterém lilo jako z konve Přibyl. Jednalo se o malou pískovcovou desku. V rámečku má zasazený tlapatý kříž s iniciálami I E a letopočtem 1696.

Další putování za smírčími kříži a křížovými kameny zavedlo Přibyla do obce Zakřany v okrese Brno-venkov. Křížový kámen stával dříve u polní cesty do Vysokých Popovic. Před čtrnácti lety ho místní nalezli za tamní hospodou. Tabule vedle kříže odhaluje jeho minulost. „Smírčí kámen nešťastné lásky. V blízkosti božích muk u vozové cesty na Vysoké Popovice můžete v trávě nalézt smírčí kámen s uměle vytesaným křížem. Původně zde v okolí ležely tyto kameny tři na paměť nešťastné lásky. Podle pověsti se dva hoši zamilovali do stejné dívky. Když jeden z nich zjistil, že jeho milovaná jde s jiným, počkal si na oba u nedalekého lesa „Čelíčka". Došlo k šarvátce, při níž nešťastnou náhodou zahynula ona dívka. Jeden ze smrtelně zraněných chlapců se dopotácel k Dukovanům, kde zemřel, a druhý k Zakřanům, kde též skonal. Na místech, kde zemřeli, byly postaveny tři smírčí kameny, z nichž se dodnes dochoval jen ten u Zakřan," píše se na informační tabuli vedle kříže.

Křížový kámen navštívil Přibyl také ve Veverské Bítýšce. Stojí nedaleko prvních domků na okraji obce. V poli kousek od silnice. „Místní uvádějí, že kámen pochází z roku 1559, ale v dobových pramenech se tento kámen zatím nepodařilo najít," řekl Přibyl.

Příště: Alexovice (okres Brno-venkov), Uhřice (okres Blansko), Březina (okres Svitavy), Mořice (okres Prostějov), Bystřice p. Hostýnem (okres Kroměříž), Šlapanice (okres Brno–venkov), Kroměříž (okres Kroměříž), Bukovinka (okres Blansko), Šlapanice (okres Brno-venkov), Brno Líšeň (okres Brno–město)

Zdroje: Kamenné kříže Čech a Moravy, www.smircikrize.cz