Další díly seriálu Kostely na Blanensku najdete ZDE

Při jižní straně městečka se nachází kostel z osmnáctého století. Prosvětlený chrám s barokní výzdobou v Doubravici nad Svitavou je zasvěcený svatému Janu Křtiteli.

„Kostel stojí na místě staré románské tvrze, jejíž kameny jsou použity na kostele a ve sklepě fary,“ řekl duchovní správce doubravické a rájecké farnosti Pavel Klouček. Stával tam zřejmě malý kostelík, který byl na začátku osmnáctého století ve špatném stavu a nevyhovoval současným nárokům, proto byl zbourán. Na jeho základech byl v letech 1715 až 1717 Karlem hrabětem z Roggendorfu vybudován nový, větší kostel v barokním slohu. Ten ovšem spolu s farou a velkou částí obce při velkém požáru v roce 1760 vyhořel, včetně vnitřního vybavení. Následně byl za přispění majitele rájeckého panství Antonína Salma opraven a přestavěn do dnešní podoby.

Po husitských válkách byla zrušena rájecká farnost. Až do doby Františka Josefa ji nahrazovala farnost doubravická a obyvatelé rájeckého panství navštěvovali kostel v Doubravici.

Kostel v Doubravici
Mše svatá: neděle 9.45 hodin
Hlavní pouť: 20. června 2010

Chrám je 31 metrů dlouhý, 11 metrů široký a 14 metrů vysoký. Ve věži visí tři zvony. „Poslední zvon se pořizoval v roce 1988,“ sdělil kněz. Na věži jsou hodiny z roku 1851.

Uvnitř kostela se nachází tři oltáře. Obraz svatého Jana Křtitele na hlavním oltáři pochází z doby přestavby. „Interiér kostela byl opraven kolem roku 1992 a naposledy byl vymalován v roce 2004,“ uvedl Klouček. Kostel je památkově chráněný.

„Nyní opravujeme varhany, takže veškeré farní investice putují tímto směrem,“ řekl dále farář s tím, že na opravy nemalými částkami přispívá i obec. Varhany, které byly silně napadeny červotočem, již mají za sebou první etapu opravy. Ta přišla na osmaosmdesát tisíc korun a byly při ní přidány nové píšťaly.

Nyní se pracuje na druhé etapě, při níž bude mimo jiné pořízen nový hrací stůl. Tato část oprav potrvá dva roky a padne na ni jeden milion a tři sta tisíc korun. „Na jejím závěru budeme mít třímanuálové varhany. Doufám, že budou nejlepší na Blanensku,“ dodal s nadsázkou Pavel Klouček. Na opravě intenzivně pracuje místní varhanář Pavel Plhoň.
Dříve se kolem kostela rozkládal hřbitov, který byl v roce 1831 přemístěn na nedaleké pole.

Vedle kostela stojí jednopatrová farní budova. První zmínka o faře pochází z roku 1358. Nedávno bylo ve farním areálu díky Oblastní charitě Blansko zbudováno zařízení sociálních služeb Pěkná modrá – centrum duševního zdraví.

V druhé polovině devatenáctého století na doubravické faře jako kněz působil spisovatel Jan Nepomuk Soukop, představitel národního obrození. Farnost spravoval sedmadvacet let až do své smrti v roce 1892. Je autorem textu známé mešní písně „Ejhle, oltář Hospodinův září“, kterou napsal při příležitosti tisíciletého výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu.

Vážení čtenáři, seriál Kostely na Blanensku najdete v tištěné podobě také každé úterý v Blanenském deníku.