V roce 1648 daroval Kašpar Melichar Baltazar Lev z Rožmitálu obci požárem zpustošený dům na náměstí i s pozemky. Na spáleništi Blanenští postavili obecní dům, jak se dřív říkalo radnici. V roce 1885 byla tato stará budova s dřevěnou vížkou zbořena a postavili novou. Její prostory však byly malé, proto vedení obce koupilo i sousední dům rolníka Šefčíka. „Blanenští za starosty Čeňka Matušky postavili úhlednou jednopatrovou budovu. Celkově je stavba nové radnice vyšla na sto osm tisíc korun," říká milovník historie a majitel galerie Jonáš v Blansku Pavel Svoboda.

Byl v ní umístěn soud i s bytem okresního soudce, berní úřad, knihovna, městská spořitelna a obecní úřad se zasedací síní.

V roce 1904 Blanenští radnici opravili, očekávali totiž povýšení městečka Blanska na město. Přitom ji doplnili o věž s hodinami za čtyři tisíce korun. Tuto podobu si radnice zachovala dodnes.

Povýšení na město se Blansku opravdu dostalo, a to v roce 1905. „Tehdy mělo Blansko zhruba tři tisíce čtyři sta obyvatel, z nichž zhruba sedm set bylo analfabetů," tvrdí Svoboda.

I když povýšení na město bylo stanoveno k patnáctému únoru 1905, teprve koncem března byl doručen z boskovického hejtmanství pod jednacím číslem 7 209 představenstvu města Blanska, konkrétně k rukám purkmistra Karla Ježka, povyšovací dopis. V něm stálo: „Jeho císařské a královské Apoštolské Veličenstvo ráčilo Nejvyšším Rozhodnutím ze dne 15. února 1905 městýs Blansko v politickém okresu Boskovickém na město nejmilostivěji povýšiti."Radnice na náměstí Svobody v Blansku. Zdroj: DENÍK/Markéta Puldová

Na památku tohoto významného dne nechalo představenstvo zhotovit pamětní desku se zlacenými písmeny. Ta je dnes umístěna na původním místě v přízemí radnice.

Do dnešního dne budova stále slouží účelu, za jakým byla postavena. Sídlí tam totiž část městského úřadu. Svoji kancelář tam má například starosta Blanska. „Podle mě je to dobře, že budova je stále využívaná jako radnice a není tam třeba muzeum. Mám totiž rád, když se věci využívají k tomu účelu, ke kterému byly vytvořeny," řekl obyvatel Blanska Matěj Veselý.

K radnici se lidé mohou podívat i průvodcem, je totiž součástí prohlídkové trasy A, kterou nabízí blanenská informační kancelář Blanka. „Návštěvníci si během asi devadesátiminutové procházky prohlédnou radnici a dozví se něco o její historii. Ve všední den se mohou jít podívat dovnitř. Součástí zastávky u radnice je i vyprávění o parku před ní," řekla vedoucí informační kanceláře Martina Hejčová.

Park před radnicí se v průběhu let velmi změnil. „Základní dispozice však byla stejná jako dnes. Plocha nepravidelného obdélníku, mírně se svažující k severu, bývala vždy osázená zelení," popisuje Pavel Svoboda.

Dnes je v parku několik laviček, stromy a uprostřed kruhová kašna s plastikou dvořících se labutí. Nějaký vodní prvek byl v parku od nepaměti. „Býval tam rybníček, který byl rejdištěm kachen a hus. Opodál stávala první litinová kašna, která byla přenesena do Hájíčku na Starém Blansku, když na místo zasypaného rybníčku zastupitelé pořídili novou kašnu s nádrží," říká Svoboda.

V parku je i pomník obětem první světové války. V severní části se pak nachází památník selství. „Jedná se o netradiční formu připomínky dávné historie Blanska a zejména selských statků, které stávaly v místech dnešního náměstí Svobody," popisuje Svoboda.

Památník byl vytvořen zásluhou potomků jednoho ze starých blanenských selských rodů.

MARKÉTA PULDOVÁ