V záznamech se píše, že byl borotínský kostel postaven v letech 1786 – 1788. „Kostel Povýšení svatého Kříže je jedním z těch, které vznikaly z popudu reforem císaře Josefa II. Krátce po dokončení se však na kostel zřítila věž. Byla špatně postavená,“ přiblížil farář Aleš Vrzala. Podle něj byl prvním borotínským kaplanem Karel Černý. Ten byl knězem jezuitského řádu a doktor filosofie, který se zabýval i matematikou a astronomií. „Tehdy sloužil bohoslužby v zámecké kapli,“ dodal Vrzala. V roce 1801 jezuitu nahradil P. Ignát Lobgesang, který se postaral o úpravení kostela a začal tam o tři roky později sloužit mše.

Další díly seriálu Kostely na Blanensku najdete ZDE

„Na borotínském kostele je zajímavé to, že je orientovaný na západ. Většinu kostelů přitom lidé stavěli na východ. Z východu totiž svítí ráno slunce a právě v tu denní dobu se mše sloužily. Dále to symbolizuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista, jehož hrob byl nalezen prázdný také ráno,“ pokračoval farář.

Kostel skrýval nejednu zajímavost. Třeba čtyři zvony, které lidé bohužel rozbili a roztavili pro potřeby válečného průmyslu. „Tyto zvony se do Borotína dostaly ze zrušeného dominikánského kláštera v Boskovicích. Jeden z nich měl na sobě nápis z roku 1511. Na ostatních byly čitelné nápisy z počátku osmnáctého století,“ nastínil starosta Borotína Zdeněk Toul. Na třetím malém kříži byl vyobrazen svatý Vojtěch. „A čtvrtý byl umíráček s obrazem svatého kříže,“ vyčetl z dokumentů starosta.

Podle něj stojí za zmínku i obraz Panny Marie. „Pochází prý z roku 1648 a namalovali jej ke cti a chvále Panny Marie za to, že zbavila Moravu Švédů. Tento obraz zdobil osobní kapli biskupskou,“ uvedl Toul. Aby jej mohli vystavit v Borotíně, zaplatil za něj biskup baron z Freyenfelsu čtyři sta zlatých. K památnostem kostela patří i vzácné paramenty z těžkého hedvábí a se zlatými širokými portami. „Dále drahý oltářní kříž ze slonoviny. Ten dříve býval v boskovickém klášteře. Potom monstrance a kalich z ryzího zlata. Monstranci vyložili ještě démanty,“ doplnil Toul.

V kostele stálo i sedadlo pro kněze. To však za dlouhá léta dosloužilo. Farář Vrzala neopomněl zmínit také kostelní stříbro. „To ale bylo ve třicátých letech vykradeno,“ podotkl.

Kostel postavený ve vesnickém stylu by měl příští rok prokouknout za pět milionů korun. Na rekonstrukci přispějí dotace z programu rozvoje venkova. „Budeme restaurovat dveře i okna a opravovat fasádu. Z jedné části uděláme i opatření vůči vlhosti. Je potřeba se pustit i do schodišť. Kostel totiž stojí v kopci, takže ke každým jeho dveřím vedou schody,“ přiblížil Vrzala.

Vážení čtenáři, seriál Kostely na Blanensku najdete v tištěné podobě také každé úterý v Blanenském deníku Rovnost