Kostely na Blanensku najdete ZDE
V románském slohu a jako šlechtická svatyně se vstupním portálem na jižní straně. Nejstarší dochovanou zprávou je zápis z roku 1308 o faráři Jakubu z Újezda.
Podrobnější historie újezdského kostela není známa. V roce 1744 totiž zachvátil obec ničivý požár. V plamenech se ocitl také kostel a fara. V ní shořely nejstarší dokumenty a farní kroniky. Zachránila se jen matrika z roku 1712. Z kostela zbyly na několik dalších let jen ruiny.
Až v roce 1750 vypracoval zednický mistr František Josef Stacha z Černé Hory plán, podle kterého se kostel začal opravovat v barokním slohu. „K opravě se nikdo neměl. Správa obce totiž spadala pod několik vrchností. A žádná s nich nechtěla do opravy kostela investovat. Kostel se nakonec v letech 1750 – 1754 opravil díky štědrosti a úsporám tamního faráře Jakuba Žielewského a farníků,“ zapátral ve starých pramenech František Zachoval z Újezda u Černé Hory. Na internetových stránkách obce Újezdu Černé Hory se lze dočíst, že náklady na obnovu kostela přesáhly částku devět set zlatých. Vnitřní vybavení kostela pak přišlo na dalších tři sta zlatých.
Opravy kostela však znamenaly také citelné zásahy do jeho původní podoby. Plochý trámový strop nahradila valená klenba s výsečemi. Navíc dělníci odstranili všechny románské prvky a zachovali jen vstupní portál. V přízemí věže na západní straně pak prolomili dva otvory. Jeden z nich na dvoukřídlé dveře. „Byl to riskantní zásah do statiky věže. Udělal se nový přístup na kůr a do věže ke zvonům. Tam se chodilo z přístavku po dřevěném vřetenovém schodišti,“ napsal podle pramenů ve farní kronice Zachoval.
Ze stejného období, kdy se kostel opravoval po ničivém požáru se na jeho zeď namalovala freska znázorňující oltář. Freska byla při dalších opravách kostela v roce 1906 přetřena bílým nátěrem.
Sakristie byla dle některých badatelů postavena nebo přestavěna až po požáru, dle některých historických pramenů však byla postavena současně s kostelem.
Při požáru kostela puknul jeden ze tří zvonů. V roce 1762 ho nahradil nový. Největší ze zvonů měl v průměru 83 cm, přibližná váha 310 kg, je z roku 1940. Na zvonu je nápis: „Tento zvon slitý jest ke cti a slávě svatého Václava léta božího MCCCCXC“. Druhý zvon měl průměr 59 cm, vážil 112 kg a byl z roku 1762. Třetí zvon měl průměr 49 cm, vážil 58 kg a byl z roku 1871. Druhý a třetí zvon byly 12. 3. 1917 rekvírovány pro válečné účely 1. světové války. V roce 1906 byl do újezdského svatostánku pořízen nový oltář a o dva roky později pak nová Křížový cesta.
Ke začátku 90. let 20. století se kostel dočkal dalších oprav. Na střechu přibyly nové měděné okapy se svody a vnitřek kostela se vymaloval.
Podle farní kroniky navštívili kostel v Újezdě dvakrát zloději. Poprvé si v lednu před více než osmdesáti lety odnesli mosazné ciborium, jehož části našli místní po půl roce v nedalekém lese. V roce 2000 zase zloději vylomili hlavní dveře kostela u kovové mříže usekli zámek. S sebou si odnesli nově opravenou monstranci, kalich a drobné kostelní náčiní.