Narodil se v Hodoníně jako syn kočího na tamějším císařském velkostatku. Jeho matka byla Němka a otec Slovák. Vystudoval gymnázia v Brně a ve Vídni. Po maturitě v roce 1872 začal navštěvovat filosofickou fakultu na univerzitě ve Vídni. Studium filozofie absolvoval v roce 1876, kdy získal doktorát. V letech 1876–78 studoval Masaryk ještě v Lipsku. Od roku 1879 pracoval ve Vídni jako docent. Mezitím se stačil oženit a to s Američankou Charlottou Garrigue, se kterou se v Lipsku seznámil.

V letech 1882–1914 pracoval Masaryk jako univerzitní profesor filozofie a sociologie na Karlově univerzitě v Praze. V té době měl již čtyři děti, Alici, Herberta, Jana a Olgu. Po svém příjezdu do Prahy si Tomáš Garrigue Masaryk i jeho rodina museli zvykat na nové prostředí, které bylo odlišné od Vídně. Navazovali kontakty se zástupci české inteligence a českými vlastenci. Žili bohatým společenským životem. V Masarykově domácnosti se často setkávali přední osobnosti tehdejší vědy a kultury.

Masaryk se záhy zapojil do veřejného života a vystupoval proti českému maloměšťáctví a pseudovlastenectví. Jako redaktor psal v několika významných novinách té doby. Masaryk byl v letech 1891–1893 členem Říšské rady a českého zemského sněmu. Velký zápas svedl při takzvané hilsneriádě, kdy se postavil proti pověře o židovské rituální vraždě. Za novou Českou stranu pokrokovou byl v letech 1907 a 1911 opět zvolen poslancem Říšské rady a tuto funkci zastával až do první světové války.

V posledních letech první světové války stál v trvalé opozici vůči vídeňské vládě. V roce 1914 emigroval Masaryk do Francie a později do Velké Británie a stal se s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem hlavním představitelem zahraničního odboje usilujícího o vytvoření samostatného československého státu. V roce 1916 založil v Paříži Národní radu československou a stal se jejím předsedou. Zaměřoval se také na formování československých le­gií.

Dne 14. listopadu 1918 byl Masaryk zvolen Národním shromážděním prvním československým prezidentem a 21. prosince 1918 přicestoval do Prahy, kde byl přivítán milionem občanů. Už od počátku se Masaryk snažil o rozšíření prezidentských pravomocí, aby nebyl jenom pouhou figurkou. Hlavním jeho cílem bylo vytvořit fungující demokratický stát.

Za zásadní podíl na vzniku samostatného státu byl označen zákonem jako Prezident Osvoboditel. Jelikož jeho manželka zemřela již v roce 1923, roli první dámy zastávala dcera Alice. V prosinci 1935 Masaryk abdikoval ve prospěch Edvarda Beneše a to ze zdravotních důvodů.

V posledních desetiletích 19. století napsal Masaryk řadu významných filozofických spisů, v nichž se zabýval zejména smyslem českých dějin. V knize Sociální otázka podrobil kritice marxistické učení. Mimořádnou roli hrála v jeho učení otázka morálky.

Masaryk byl zakladatelem takzvaného politického realismu. Získal obrovské uznání doma i v zahraničí. Po celou dobu svého úřadování prosazoval demokracii, snažil se o zabezpečení nového státu spojenectvím s vítěznými státy Dohody. Je symbolem české státnosti a demokratického uspořádání společnosti. Několikrát byl navržen na Nobelovu cenu míru. Zemřel 14. 9. 1937 v Lánech. Ty Masaryk navštívil poprvé v květnu 1920 a hned si je velmi oblíbil a trávil na nich více času než na samotném Pražském hradě.

PAVLÍNA LESOVÁ
Autorka pracuje v Muzeu Blansko