Lidé ze Šošůvky po kapli toužili několik desetiletí. „Dříve stávala na návsi kaplička, v níž se zvonilo. Byla však zbourána a věřící chtěli postavit novou kapli,“ řekl starosta obce František Ostrovský. Do kostela museli lidé chodit jen do Sloupu, slavnostní hodové mše svaté se v Šošůvce konaly venku, případně v kulturním domě. Po revoluci snahy místních postavit vlastní kapli zesílily a v roce 1992 byla záměru konečně dána zelená. O tři roky později si obyvatelé Šošůvky mohli sami vybrat z pěti návrhů od různých architektů. Miniatury návrhů byly vystaveny v kulturním domě a lidé hlasovali. „Vybrali si návrh architektky Moniky Sirné,“ sdělil starosta.

Přesto ještě dalších šest let trvalo, než se v roce 2001 konečně začalo stavět. Ve výběrovém řízení zvítězila stavební firma IPS Skanska a za rok byla kaple hotová. V září roku 2002 ji vysvětil generální vikář brněnské diecéze Mons. Jiří Mikulášek.

Přestože je stavba provedena v moderním stylu, zachovala si rysy venkovského kostelíka. Střecha znázorňuje sepnuté ruce, v jejichž pomyslných dlaních visí zvon. Není ukrytý v žádné věžičce, ale je vystaven pohledu kolemjdoucích a připomíná jim čas k modlitbě. „Zvon váží jednadevadesát kilogramů a je laděn tak, aby souzněl se zvony v sloupském kostele,“ vysvětlil Ostrovský.

„Původní představy vnitřního vybavení byly poměrně skromné, nakonec se však rozhodlo, že když už se něco dělá, ať je to pořádně, a přiklonili jsme se k tomu, aby byl také interiér vybaven pěkně a kvalitně,“ objasnil starosta. Oltář a kříž navrhl umělec Valér Kováč. Kříž je z čirého řezaného skla, váží 740 kg a je vysoký téměř pět metrů.

Je to unikátní dílo, které nemá ve světě obdoby. Také díky němu do Šošůvky jezdí mnoho významných osobností. „Kapli navštívil například Radovan Lukavský, Vlasta Rédl či Jan Hřebejk a všichni se zapsali do pamětní knihy,“ prozradil starosta.

Kaple je sedmnáct metrů dlouhá, v nejširším místě sedmnáct metrů široká a nejvyšší bod – kříž nad střechou – je devatenáct a půl metru vysoko. Zvláštností je, že přímo v kapli se našel prostor na místnost s toaletami.

Turisté se u kaple často zastaví a zvláště místní jsou rádi, že kapli mají. „Jsem ráda, že do kaple můžu chodit, velmi se mi líbí,“ souhlasí Božena Mrázková ze Šošůvky. „Byla to velmi dobrá věc, postavit zde kapli. Ohromně na mě působí. Vždycky se tam zklidním a také prostředí na mě působí velmi příjemně, je to na pěkném místě,“ dodala.

V kapli je každý čtvrtek sloužena mše svatá a je to velmi významné místo při pohřbívání šošůveckých obyvatel. Z kaple se po obřadu vyjde přímo na hřbitov. Působí to pěkně a důstojně.

MARIE HASOŇOVÁ