V dochovaných inventurních knihách dnes již zaniklé Mariánské huti, kde se takzvaná umělecká litina vyráběla, je záznam z roku 1918 o objednání sochy vážící dva tisíce kilogramů stavební správou v Tridentu, dnes italském Trentu. Oblast severní Itálie byla součástí habsburské monarchie až do roku 1919 a odehrály se tam za války významné bitvy. S velkou pravděpodobností se tedy jedná o pomník padlým. Motivem pomníku je mužský akt sedící na hlavni děla obklopené různými zbraněmi a válečnými relikviemi. Vidíme zde pušky, kulomet, granáty, praporce, brnění, přilby, stylizovaný vavřínový věnec a podobně. Socha je zapsána do seznamu chráněných technických památek pod názvem Alegorie válečnictví.

Dříve tradovaná a v literatuře nesprávně citovaná legenda o původu sochy říkala, že odlití sochy boha války Aréa objednala kolem roku 1914 c. k. dvorní kancelář u příležitosti očekávaného rychlého vítězství Rakouska v nadcházející válce se Srbskem. Měla být umístěna ve Vídni. Po porážce a rozpadu monarchie socha Aréa nebyla převezena do Vídně, ale zůstala v Blansku.

Deska prezidentovi

Vstoupíme-li do vestibulu hlavního vlakového nádraží Blansko-Macocha, Nádražní ulice č. 236, nelze přehlédnout pamětní desku Edvarda Beneše umístěnou mezi okny pokladen. Prezident Edvard Beneš s manželkou Hanou se při návratu z exilu do vlasti 16. května 1945 zastavil v Blansku. Z Blanska se vydal zvláštním vlakem č. 11 554, jehož součástí byl i legendární tmavomodrý salonní vůz, vyrobený původně pro T. G. Masaryka, na cestu do právě osvobozené Prahy. Prezidenta v Blansku vítalo skoro pět tisíc lidí. Důvod zastavení v Blansku byl ryze praktického charakteru: cesta od Brna do Blanska byla železnicí nesjízdná. Proto byl v Blansku přistaven vlak, kterým Edvard Beneš dojel do Prahy.

Slavnostní odhalení pamětní desky se konalo ve čtvrtek 27. října 2005. Realizací desky z červeného mramoru byl pověřen Rostislav Kilián z Blanska. Pamětní deska bude Blanenským i návštěvníkům, kteří k cestě do našeho města využijí železnici, tuto zajímavou historickou událost trvale připomínat. Nápis na pamětní desce zní: Z tohoto nádraží byl 16. května 1945 slavnostně vypraven zvláštní vlak č. 11 554, kterým se prezident republiky Edvard Beneš se svojí manželkou Hanou vracel z exilu do osvobozené Prahy.

Literatura: I. Balák a kol.: Blansko, brána Moravského krasu; V. Grolich: Blanenská umělecká litina; archiv PhDr. J. Brychtové; Kronika města Blanska 1945; internetový zdroj

Příště: Za bývalou sokolovnou

PAVEL SVOBODA