Ano, řeč je o Karlu Jaroslavu Maškovi. Člověku, který má ve stěně obchodního domu centra na Rožmitálově ulici č.1813/7, kde původně stával jeho rodný dům, pamětní desku.

Narodil se v Blansku 28. srpna 1851. Byl profesorem v Novém Jičíně a později ředitelem reálky v Telči. V jeho padesáti letech dosáhla sbírka pravěkých nálezů přes dvě stě tisíc předmětů inventáře. Na vědeckém zpracování svých nálezů pracoval léta. Úplného vydání se však nedočkal. V roce 1914 sbírku prodává za režijní úhradu výloh Moravskému zemskému muzeu v Brně. Jeho archeologické sbírky byly zachovány Moravě až do roku 1945, než je strávil požár mikulovského zámku, kde byly uloženy před blížící se německo–ruskou frontou. Podařilo se zachránit jen nepatrné zbytky Maškových nálezů, jsou umístěny v pavilónu Anthropos v Brně.

Karel Jaroslav Maška umírá 5. února 1916 v Brně. 30. dubna 1905, v roce povýšení Blanska na město, byl jmenován Čestným občanem města Blanska.

Spolek Rastislav

Unikátní a jedinečný prapor blanenského spolku Rastislav navrhl na výšivku Josef Mánes, český malíř, ilustrátor, grafik a jeden z nejvýznamnějších představitelů českého romantismu.

Repliku tohoto praporu si můžete prohlédnout v Městské knihovně Blansko. Počátky dnešního pěveckého sboru sahají až do roku 1862, kdy je v Blansku ustanoven vzdělávací slovanský spolek Rastislav. Název je odvozen od velkomoravského knížete Rastislava, neboli Rostislava, který roku 862 povolal z Byzantské říše na Moravu Konstantina a Metoděje.

Členové spolku toužili po tom, aby měl Rastislav svůj prapor. Prapor měl být dílem vlasteneckého českého umělce. Proto se Wanklova manželka Eliška obrátila s pověřením spolkového výboru na tehdy nejvýznamnějšího českého umělce Josefa Mánesa (přítele Jindřicha Wankla) s prosbou o návrh spolkového praporu. Výšivka měla vystihovat charakter názvu Rastislav, a tak se malíř inspiroval ornamentikou starých románských rukopisů, které doplnil slovanskými symboly lipových ratolestí. Navrhl nejen podobu praporu, ale i žerdě se stříbrnou soškou orlice a vyšívanou stuhou.

V neděli 14. srpna 1846 se Josef Mánes účastnil slavnostního vysvěcení praporu před poutním kostelem ve Sloupě i pěveckých slavností moravských spolků, které se konaly v nedaleké jeskyni Kůlna.

Z deseti zachovalých Mánesových praporů je blanenský prapor ojedinělý svým zpracováním. Je jediným praporem navrženým pro Moravu. Originál je vyšit zlatými a stříbrnými nitěmi na francouzském hedvábí. Přínos blanenského praporu k dějinám tkví především v návrhu a zpracování hrotu žerdi. Jde o vrcholné dílo zlatnictví českého romantismu a o jediný návrh Josefa Mánesa v tomto oboru. Originál praporu Čtenářsko–zpěváckého spolku Rastislav je uložen od roku 1920 v Moravské galerii Brno.

Nová replika praporu se vrátila v roce 1998 do městské knihovny v Blansku. Je zhotovena v měřítku 1:1.

Literatura: J. Brychtová: Rastislav blanenský čtenářský a pěvecký spolek 1862–1920, D. Stehlíková: Žerď praporu spolku Rastislav v Blansku, I. Balák: Blansko brána Moravského krasu

Příště: Blanenská radnice

PAVEL SVOBODA