VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pěvecký sbor Rastislav na koncerty vozí prapor, který zhotovil Mánes

Blansko /BAVÍ NÁS Z PÓDIA/ – Jeho historie sahá až k roku 1862. Tehdy byl v Blansku ustanoven vzdělávací slovanský spolek. Řeč je o smíšeném pěveckém sboru Rastislav. Deník Rovnost mu věnuje další díl seriálu Baví nás z pódia.

10.12.2016
SDÍLEJ:

Smíšený pěvecký sbor Rastislav. Foto: Aleš Bláha

Název je odvozen od velkomoravského knížete Rastislava. „Naši předchůdci spolek pojmenovali po knížeti, který roku 862 povolal z byzantské říše na Moravu Konstantina a Metoděje. Ti zde pak šířili křesťanskou víru a vzdělání," řekl dirigent a člen výboru sboru Jaroslav Martinásek.

Nyní má sbor okolo osmdesáti členů. „Někteří ještě studují, několik žen je na mateřské dovolené. Mezi členy počítáme také Slávčata. Je to taková přípravka na sborový zpěv. Slávčata však s námi vystupují jen při vánočním koncertě a při koncertech pro děti," popsal složení sboru Martinásek. Bez nejmladších členů má sbor zhruba padesát zpěváků.

OD DĚTÍ PO DŮCHODCE

Členství ve spolku je možné už od tří let. Současný nejstarší člen má o sedmdesát roků více. „Těší mě, že jsou mezi námi už i děti našich členů, že se tradice předává dál," sdělil dirigent.

To oceňuje i jedna z členek Irena Petrželová. „Jsem ráda součástí Rastislavu. Navíc mě těší, že zájem o zpěv přirozeně přechází na naše děti," popsala žena.Vánoční koncert Rastilavu v Brně.

I přesto, že je sbor početný, novým členům se nebrání. „Nejlepší je, když nás zájemce kontaktuje telefonicky nebo e-mailem. Poté přijde na zkoušku, kde individuálně zazpívá hlasové cvičení s hlasovou poradkyní nebo se mnou," řekl Martinásek.

Uřídit tak velkou skupinu není jednoduché. „Samozřejmě že čím více lidí, tím více je nároků na organizaci. Myslím si ale, že zatím vše v pohodě zvládáme. Je to samozřejmě i o lidech. Za sebe můžu říct, že je úžasné pracovat s takovými lidmi, kteří ve sboru nyní jsou. Krom toho jsou to i výborní zpěváci a já je obdivuji, jak se dokáží vypořádat s krásnými, ale poměrně těžkými skladbami," pochválil své svěřence Martinásek.

Nejčastěji sbor zpívá klasickou hudbu, zaměřuje se na vokálně instrumentální díla. Jedním z jeho nejoblíbenějších autorů je Antonín Dvořák. „Já mám hodně ráda ještě třeba Bohuslava Martinů, Leoše Janáčka, Jiřího Pavlicu nebo Johannese Brahmse," řekla Petrželová.

Svým uměním Rastislav již několikrát oslnil i posluchače v zahraničí. „Nejdále jsme byli v Římě a ve Vaduzu v Lichtenštejnsku. Letos jsme koncertovali třeba v Německu," řekl Martinásek. Za velký úspěch však považují i vystoupení na Smetanově Litomyšli.

Na některých koncertech mohou posluchači vidět i prapor sboru, jehož autorem je Josef Mánes. Ten vypracoval pouze deset praporů a ten pro sbor Rastislav je jediným, který nenamaloval olejem. Motivy jsou na něm vyšity zlatými, stříbrnými a červenými nitěmi. Historický originál je uložen v Moravském zemském muzeu v Brně. Naposledy s ním sbor koncertoval v roce 1998, dnes používá repliku.

NÁROČNÁ DÍLA

Připravit se na koncert trvá Rastislavu klidně i několik měsíců. „Hodně záleží na rozsahu skladby. Třeba velmi obsáhlé oratorium Eliáš se nám podařilo nastudovat za tři měsíce, ale byl to šibeniční termín a členové studovali i doma pomocí internetových programů pro nácvik sboru," popsal Martinásek.

Na zkoušky se členové scházejí většinou jednou týdně v Blansku. „Snažíme se zkoušky dělat co nejintenzivnější, abychom nemuseli přidávat další navíc. Pokud nám to dovolují prostory a je to zrovna potřeba, zkoušíme hlasově odděleně, přičemž nám se studiem vypomáhá hlasová poradkyně Kateřina Šujanová a mladá naděje Dominik Pernica. Jakmile je dílo zkompletováno, zkouší se s korepetitorem Janem Králem," popsal dirigent.Při příležitosti 150. výročí svého založení Rastislav v Blansku představil dílo Carmina Burana.

Součástí příprav na koncerty jsou i různá soustředění. „Na ně jezdíme klidně i několikrát do roka a vždycky se těšíme. Jsme spolu moc rádi a máme si co říct. Dříve jsme jezdili i dál, třeba do Luhačovic, ale v poslední době soustředění trávíme v rekreačním středisku Vyhlídka v Češkovicích u Blanska. Bývá díky tomu větší účast," přiznal Martinásek.

Už nyní má sbor koncerty zaplněný kalendář na další dva roky dopředu. „V příštím roce jedeme se čtyřmi různými programy do Německa. Zazpíváme třeba Mozartovu Velkou mši c moll nebo Pucciniho Messa di Gloria. Naši čeští fanoušci se mohou těšit na vánoční koncert v Blansku, koncert pro děti a také na veřejné generálky velkých děl," pozval všechny Martinásek.

MARKÉTA PULDOVÁ

Autor: Redakce

10.12.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Majitel znojemského Muzea motorismu Jan Drozd.
13

Svezení Populárem probudilo vášeň. Muzeum motorismu ročně navštíví 10 tisíc lidí

Ilustrační foto

Vejce jsou nebývale drahá, do Vánoc nezlevní. Chovatelé reagují na evropské ceny

Jako první padnou při vichřici a ničí je kůrovec. Místo smrků proto sázejí buky

Vyškovsko – Při vichřicích jsou na nich největší škody, a navíc je napadají kůrovci. Jak už Deník Rovnost informoval, na Vyškovsku v posledních dvou letech na řadě míst odumírají smrkové porosty. Proto je v letošním roce začali lesníci nahrazovat jinými, odolnějšími druhy stromů. „Konkrétně ve vojenském újezdu Březina jsme už letos vysadili 828 tisíc stromů. Z toho více než polovina jsou listnaté druhy. Nejvíce dominuje buk,“ informoval mluvčí Vojenských lesů a statků České republiky Jan Sotona.

RegioJet výrazně omezí autobusy mezi Prahou a Brnem, posílí vlaky

Společnost RegioJet seškrtá od poloviny ledna o více než třetinu provoz žlutých autobusů mezi Prahou a Brnem. Důvodem je velká expanze firmy do železniční dopravy mezi oběma největšími městy v zemi.

Zazimované chaty přitahují zloděje. Odradit je mají i hlídky policistů na koních

Blanensko, Vyškovsko – Přes rok jsou chaty a chalupy cílem tisíců lidí, kteří na ně míří, aby si odpočinuli. V zimě však bývají většinou prázdné, čehož s chutí využívají zloději.

Zničené cedule s českým lvem nahradily nové. Řádění vandala prozatím ustalo

Blanensko – Dvacítka tabulek s vyznačením přírodní rezervace a jedna se skupinou památných stromů jsou zpět na původních místech. Letos je na Blanensku rozkradl a poničil neznámý vandal. Na značkách mu vadil symbol malého státního znaku s českým lvem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT