V obecním zastupitelstvu Rájce-Jestřebí sedí Pavel Perout už od roku 1998. O čtyři roky později se stal místostarostou. Nyní nastupuje již z pozice starosty do druhého volebního období. V komunálních volbách kandidoval za lidovce.

„Se zastupiteli jsme se po volbách v Rájci dohodli, že vytvoříme na radnici takzvanou duhovou radu. V Rájci tento způsob vedení města vyzkoušíme vůbec poprvé. Z každé strany v radě zasedne jeden zastupitel. Protože počet stran převyšuje počet míst v radě, tak jsme zbývající straně nabídli vedení finančního výboru města. Žádnou koaliční smlouvu jsme nepodepisovali, na uzavření čestné dohody jsme si jen podali ruce,“ poznamenal starosta Rájce-Jestřebí Pavel Perout. Jako hlavní úkoly pro následující období vidí stavbu protipovodňových hrází na řece Svitavě a posun při projektu silničního obchvatu Rájce.

Vraťme se ještě do období těsně po volbách, kdy se v mnoha městech a obcích na Blanensku naplno rozjela koaliční vyjednávání. V Rájci jste se nakonec dohodli na modelu duhové rady. Proč?
Rozhodli jsme se tak na základě zkušeností z minulých volebních období. Tehdy byla na radnici úzká koalice a opozice, což vyvolávalo politické tlaky a přenice. Trvalo delší dobu, než se zastupitelstvo sjednotilo a pracovalo jednotně pro město. Měli jsme představu, že se do řízení města zapojí co nejvíce strana a seskupení. Aby měl každý své místo a nebyl mimo hru. Od tohoto modelu si slibujeme, že zastupitelé nebudou brát věci politicky, ale lidsky. K prospěchu města. To byl jediný cíl a záměr. Model duhové rady má však velkou slabinu v tom, že je velmi křehký. Je založen na lidské důvěře a férovém jednání. Už v minulém volebním období duhová rada svým způsobem byla, ale ne v takovém rozsahu.

Mohl byste přiblížit hlavní úkoly, které chce rájecká radnice v příštích letech zvládnout?
Je jich několik v různých oblastech. Prioritou číslo jedna je v letošním roce udělat první etapu protipovodňových opatření na řece Svitavě. Za zhruba pět milionů korun. Už máme podepsanou smlouvu s ministerstvem i s povodím Moravy. Akce je zahrnuta do státního rozpočtu a už je i dokončeno výběrové řízení. S velkou vodou je v Rájci problém prakticky každý rok. Jedno z nejkritičtějších míst je soutok říčky Býkovky se Svitavou. Pokud vytrvale prší nebo taje sníh, vodní hladina v těchto místech velmi rychle stoupá. Zaplavuje sklepy blízkých domů, průmyslové areály. Skoro každý rok na jaře máme pohotovost. I několik dní.

Čeho se protipovodňová opatření budou týkat?
V blízkosti soutoku Býkovky se Svitavou se postaví protipovodňové hráze. Někde se navýší část původních sypaných hrází. Na severním konci Rájce směrem k Doubravici se také opraví a dosypají původní hráze. Vše by mělo odolat stoleté vodě. Zatím poslední informaci z Povodí Moravy máme o tom, že se stavbou se začne letos v květnu. Z pozice města jsme zajistili kompletní dokumentaci a různé analýzy projektu. Vykoupili jsme také pozemky, co byly v soukromém vlastnictví. Pro nás to byla investice v řádech statisíců, kterou jsme rozložili do několika let. Tato první etapa má být hotova letos na podzim.

Dalším důležitým tématem je stavba silnice Blansko – Boskovice. Vás se týká proto, že zahrnuje i tolik očekávaný obchvat Rájce–Jestřebí…
Tento obchvat potřebuje Rájec jako sůl. Provoz přes centrum Rájce je velmi hustý. Prach, hluk, lidem jezdí auta pod okny. Samozřejmě máme velký zájem na tom, aby se obchvat povedlo co nejdříve postavit. Centrum města bychom chtěli zklidnit. Loni jsme několikrát jednali s majiteli pozemků, abychom správě a údržbě silnic pomohli při přípravě smluv a mohlo být dotaženo územní řízení. To jakmile bude dokončeno, předpoklad je v první čtvrtletí tohoto roku, tak se hned nastoupí na přípravu dokumentace pro stavební povolení. Jakmile se zažádá o stavební povolení, můžeme zažádat i o dotace.

Kudy obchvat povede?
Jeho trasa už je daná územním plánem. U rájecké šamotky bude okružní křižovatka, která je tam zatím jen provizorní. Pak se odbočí směrem do města a přejede se most přes Svitavu. V prostoru, kde je dnes tréninkové fotbalové hřiště, se postaví druhá okružní křižovatka. Zde se trasa odkloní kolem fotbalového hřiště ke Svatému Jánu směrem k lokalitě Na Lukách, kde se na další okružní křižovatce propojí se severní částí města.

Kdy se začne stavět?
Záleží to na tom, jak nám vyjdou vstříc majitelé pozemků. To bývá největší oříšek. Jednáme o tom s Jihomoravským krajem a silničáři. Většina lidí už souhlas se stavbou obchvatu dala.

Hodně diskutovaná byla v minulosti rovněž oprava rájeckého náměstí …
Na novou podobu rájeckého náměstí máme v současnosti dvě studie. Cítíme, že je nezbytné, ho předělat. Momentálně je náměstí jedna velká křižovatka. Chceme z něj udělat reprezentativní prostor. Kdy s tím pohneme, je otázkou. Vše se bude totiž odvíjet od stavby silničního obchvatu. Je nemyslitelné, abychom náměstí opravovali teď, když je v jeho blízkosti takový provoz. V minulosti jsme o opravě náměstí dost diskutovali. Nakonec dostala přednost rekonstrukce sokolovny.

Ta nyní vypadá moc pěkně, ale už jsem také slyšel názory, že dvaatřicet milionů na její opravu bylo moc…
Díky regionální radě a regionálnímu operačnímu programu jsme na opravy získali dotace dvacet čtyři milionů. Při jednání o rekonstrukci sokolovny jsme předběžně počítali s částkou mezi sedmadvaceti a třiceti miliony. Jenže opravu prodražily vícepráce, se kterými se nepočítalo. Ty se musely udělat v okamžiku, kdy se rozkryly všechny skryté konstrukce, ať už podlahy, izolace, střecha nebo krovy. Na druhou stranu si myslím, že tato investice stála za to. Troufám, si říct že nyní je sokolovna opravena na několik desítek let dopředu. Nová střecha, rozvody, zateplení, izolace stropů, nové podlahy. Městu podobné kulturní centrum opravdu chybělo.

Jak v Rájci podpoříte možnost bydlení pro mladé rodiny?
Máme připraveno zhruba dvacet stavebních míst s přístupovými cestami a inženýrskými sítěmi. Do této lokality, kde by se mělo postavit asi osmadvacet rodinných domků jsme investovali již v minulých letech.

Plánujete také, co uděláte s chátrajícím letním kinem?
Když nám vandalové v devadesátých letech zničili v amfiteátru ozvučovací zařízení, zastupitelstvo tehdy rozhodlo, že se do kina už nebude investovat. Areál se snažíme pronajímat na kulturní akce. Donedávna to však bylo složité, protože organizátoři podobných akcí museli spoléhat na přízeň počasí. Teď už mohou počítat i s „mokrou“ variantou. Máme opravenou sokolovnu, která má kapacitu tři sta lidí.

Před časem jste ve městě zavedli takzvanou pořádkovou službu. Jednalo se vesměs o starší občany, kteří se snažili dohlédnout na pořádek v ulicích. Špatné parkování, odpadky, hlučící mládež. Prohřešky řešili domluvou. Osvědčila se tato služba?
Svým způsobem ano. Ovšem tato pořádková služba neměla žádné pravomoci. Prohřešky mohla opravdu řešit jen domluvou. Do budoucna zvažujeme obecního strážníka. Musíme najít kompromis, který by příliš nezatížil náš rozpočet.

Zkusme se posunout o čtyři roky dopředu. Za jaké situace byste končil toto volební období s vědomím dobře odvedené práce?
Kdyby se podařilo do konce dotáhnout obchvat města, vyřešit problémy s velkou vodou. A hlavně vytvořit takové prostředí, ve kterém by se žilo dobře lidem všech generací.

Pavel Perout
- 46 let, ženatý, 3 synové, 2 dcery
- studoval na SPŠ Jedovnice a VUT Brno fakultě strojní
- pracoval v Kuřimi, ČKD Blansko, Adamovských strojírnách, v oboru strojírenství se zaměřením na výpočetní techniku
- od 1998 zastupitel Rájce–Jestřebí (KDU-ČSL), 2002–2006 místostarosta Rájce-Jestřebí (KDU-ČSL), od 2006 starosta