Byl nominován zejména za vybudování Galerie Ve Věži, za uchování historické památky, za vlastivědnou činnost, za vybudování Galerie Jonáš a za další aktivity spojené s životem obyvatel města Blanska.

Mnoho lidí jej zná jako bývalého pracovníka knihovny, kde se věnoval nejen knihovnictví, ale také spolupráci s amatérskými i profesionálními výtvarníky, herci, hudebníky a spisovateli. Blanenské veřejnosti představil celou plejádu zajímavých osobností (Ivanka Devátá, Markéta Zinnerová, Petr Kostka, Miroslav Moravec, Štěpán Rak, Alfréd Strejček, Jitka Molavcová, Věra Galatíková, Miroslav Macek, Antonín Moskalyk, Ludvík Kundera…). Vedl kurzy základní výpočetní techniky pro seniory. V době svého působení v knihovnictví rozdával dobrou pohodu a poskytoval odbornou pomoc se specializací na regionální literaturu ve studovně a čítárně mnoha obyvatelům města Blanska i okolních obcí. Byl zakladatelem výstavní činnosti v okresní, později Městské knihovně Blansko, kde uspořádal téměř dvě stě padesát výstav, především regionálních autorů. Zasadil se, poskytl prostor, dal možnost a stál u zrodu mnohých dnes uznávaných regionálních výtvarníků různých oborů. Byl spoluzakladatelem Salonu blanenských fotografů (s bývalým ředitelem Městské knihovny Blansko Vladimírem Jančíkem) a zakladatelem Salonu blanenských výtvarníků.

Dnes řídí své dvě galerie – Galerii Ve Věži a Galerii Jonáš, založil antikvariát se zaměřením na regionální literaturu Blanenska, pořádá zájezdy do divadel, vlastivědná putování, výstavy, koncerty, besedy a kurzy. Na burzu starých pohlednic a tisků zve pravidelně sběratele z celého okolí. V Galerii Ve Věži bylo uspořádáno za dobu šesti let od jejího založení přes devadesát výstav a v začínající Galerii a antikvariátu Jonáš jedenáct.

Stále srší novými nápady (dělá průvodce po Blansku a jeho památkách) a překypuje energií. Je neustále v pohybu a jak sám říká: „Život mě stále učí, stále mě překvapuje, lidé především. Chtěl bych mít talent, abych uměl pochopit lidskou povahu. Vždycky jsem zvídavý v nové roli, zajímají mě nové nápady, impulsy, trendy – to člověka posouvá dopředu. Škola života – to je tvrdá práce, ale také radost, víra ve věci, které dělám s láskou. To jsou výstavy, koncerty, zájezdy, konferování, kurzy výpočetní techniky i lidového umění. Víra, že to, co dělám, má smysl. Když přijde únava, řeknu si – stálo to za to. Dnes už vím, že nemohu přinutit lidi, aby se věnovali například výtvarnému umění, ale mohu je naučit navštěvovat kulturní akce. A to nejrůznější nabídkou kulturních a společenských aktivit. A to mě posouvá stále vpřed."

Literatura: Katalog Cena města Blanska za kulturu, 2012. Týden u nás, 2013. Zpravodaj města Blanska, 2013. Interne­tový zdroj.