Wankel se narodil 15. července 1821 v Praze do smíšené česko-německé rodiny. Stal se jedním z horlivých českých vlastenců, ač pro něj byla němčina hlavní dorozumívací jazyk. Vystudoval medicínu a získal doktorát z chirurgie. „Při povstání v roce 1848 dokonce ošetřoval raněné na barikádách,“ připomněla historička Irena Loskotová.

PRÁCE PRO SALMY

O rok později získal Wankel zaměstnání v Salmových hutích na Blanensku. Bydlel v Jedovnicích. Ještě v témže roce podnikl archeologický průzkum jeskyní a jejich okolí ve Sloupu, kde objevil 772 kosterních pozůstatků. Mezi nimi byla i lebka jeskynního medvěda se zhojeným poraněním způsobeným kamennou šipkou.

V roce 1851 se s ženou Eliškou Šímovou nastěhoval do blanenského zámku, který patřil Salmům. Později se Wanklovi přesunuli do takzvaného doktorského domu v předzámčí, kde vychovávali v obrozeneckém duchu čtyři dcery. „Zároveň zde Jindřich Wankel v roce 1854 zřídil i první blanenské muzeum, kde vystavoval nejen svoje nashromážděné sbírky, ale i různé mapy, plány či pa-leontologické obrazy,“ upřesnil Čeladín.

Cestu do pravěku si na Bílou sobotu užili návštěvníci Sloupsko-šošůvských jeskyní. Díky netradičním velikonočním prohlídkám s neandertálci.
Velikonoční prohlídky jeskyní: neandertálci před návštěvníky skolili medvěda

Dodal, že v padesátých až osmdesátých letech devatenáctého století začal Wankel systematicky mapovat jeskyně krasu. Podle záznamů Wankelova vnuka, archeologa Karla Absolona, vzniklo v Blansku dokonce první kenozoické laboratorium na světě. Wankel tam sestavil první kostru jeskynního medvěda. Kenozoikum je nejmladší geologická éra a začala před víc než pětašedesáti miliony lety.

Kdo byl Jindřich Wankel
• Narodil se 15. července 1821 v Praze, zemřel 5. dubna 1897 v Olomouci.
• Proslavil se výzkumy v Moravském krasu a archeologickou sbírkou.
• V Blansku pracoval jako lékař pro šlechtický rod Salmů.
• Se ženou založil čtenářskopěvecký spolek Rastislav.

Nejvíc se tento jihomoravský lékař proslavil výzkumem jeskyně Býčí skála. Z podzemí postupně vynesl nálezy, které vědce udivují dodnes. „Wankel tam našel zbytky dvou ohnišť a kosterní pozůstatky víc než čtyřiceti lidí, několika koní a velké množství nejrůznějších artefaktů,“ sdělil archeolog Martin Golec.

Součástí rozsáhlé archeologické Wanklovy sbírky byla i bronzová soška býčka, kterou právě ve světoznámé jeskyni nedaleko Adamova našli roku 1869 bratranci Gustav a Arnošt Felklovi. Sbírka však skončila později pro nezájem českých muzeí v přírodovědném muzeu ve Vídni.

EPIDEMIE CHOLERY

V Blansku se Wankel zapojil také do veřejného života. Prestiž si vydobyl i tím, že v letech 1859 a 1866, kdy zuřily prusko-rakouské války, dokázal v Blansku úspěšně potlačit epidemii cholery. Byl člen blanenské obecní rady, ale především se stal v roce 1862 spolu se ženou Eliškou jedním ze zakladatelů prvního českého obrozeneckého spolku v Blansku: čtenářskopěveckého spolku Rastislav.

Staral se o to, aby se lidé dozvěděli o jeho nálezech z Moravského krasu. Vydával statě v prestižních časopisech a jezdil po mezinárodních archeologických nebo antropologických sjezdech. Po odchodu z Blanska se v roce 1883 na penzi usadil u dcery Vlasty v Olomouci.

Ředitel Správy národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.
Ředitel NP: Šakal v Podyjí? Výsledek změny klimatu. Přesunů druhů bude přibývat

Poslední léta života byl upoutaný na lůžko. Umřel pátého dubna 1897. Blanenští udělili Wankelovi čestné občanství a pojmenovali po něm jedno z náměstí ve městě. Dvaadvacátého června 1969 mu odhalili v předzámčí pamětní bronzovou desku od akademického sochaře Antonína Stejskala.