Po stopách těchto památek se vydáme nejen na Blanensku, ale také v dalších okresech. „V dnešním díle se vypravíme za kříži a kameny do Opatovic v okrese Brno venkov, do obcí Desná a Dolní Újezd na Svitavsku a také do Prahy," popsal následující putování Přibyl.

Do Opatovic se Přibyl vypravil za kamennými památkami na kole. „V obci jsme najeli mezi zahrady mimo silnici. Nacházíme infotabuli a pak i kříže. Jsou dva, třetí chybí, údajně zavazel při obdělávání pozemků, tak ho místní odstranili," poznamenal turista z Ráječka.

Souboj tří mužů

První kříž popisuje kniha Kamenné kříže Čech a Moravy jako plochou desku s reliéfem golgotského kříže. Ostatní plocha kamene je pokryta nápisem, dnes jen zčásti čitelným: „Zastrili…manzelka geho napa… ento kamen dala postawiti geho zena … milostiw byti …"Podle pověsti kameny označují místo, kde se odehrál souboj tří mužů, kteří po sobě stříleli kvůli nevěrné ženě a všichni zahynuli," řekl Přibyl.

Na Svitavsko se Přibyl vypravil za dvěma kříži. První se měl nacházet v obci Desná a druhý pak v Dolním Újezdu. V Desné se turista na kříž doptal u místních. Stál poblíž jedné ze zahrad. „Paní, která nám kříž ukázala, řekla, že nejsme první, kdo mají zájem o kříž vedle jejich zahrady. Nedávno tu byli dva páni z Aše. Popocházíme asi padesát metrů a jsme na místě. Malý kříž se krčí u plotu a bez místních bychom ho těžko našli," řekl Přibyl.

Podle knihy Kamenné kříže Čech a Moravy se jedná o drobný klínový pískovcový kamenný kříž s rozšiřujícími se rameny otočený na západ porostlý množstvím lišejníku. Na přední straně je vytesán již nečitelný nápis. Podle Matěje Kmoška, který mapoval historii tohoto kamene, se ke kříži váže pověst o šenkýřovi Královi z Kamenného Sedliště, který si měl v roce 1750 od svého souseda půjčit peníze, snad asi tři sta zlatých. Tato půjčka byla stvrzena pouze podáním rukou, a jak bylo tehdy zvykem, nebyl sepsán ani žádný úpis. Soused však nedlouho poté zemřel, stačil ale o půjčce říci své ženě.

Půjčka a smrt

Král však půjčku popřel, a proto se případ dostal až před vrchnostenský soud v Litomyšli. Bez úpisu však nebylo možné spor rozsoudit, proto Král odpřisáhl „na hodinu", jak bylo tenkrát také zvykem, že si žádné peníze nepůjčil, a bylo po soudu. Když jel Král od soudu, na Hraničkách, kudy dříve vedla cesta k Dolnímu Újezdu, se však jeho kůň něčeho lekl. Král spadl z koně a hlavou narazil na špičatý kámen. Jeho kůň skončil v údolí v řece u chalupy č. 7 s polámanýma nohama. Ke Královi se hned seběhli lidé a začali ho křísit. Když přišel k sobě, doznal, že křivě přísahal, a přikázal, aby byly peníze vdově z jeho majetku vyplaceny, zanedlouho poté zemřel.

Vrchnost nařídila, aby byl na památku vztyčen kamenný kříž s nápisem: „Zde na tomto místě se zabil pádem z koně křivopřísežník Král l. p. 1750." Podle vyprávění Král zemřel právě hodinu po skončení soudu.

V Dolním Újezdu stojí kříž v lese ve svahu mezi údolím Jalového potoka a silnicí z Litomyšle do Poličky. Na kříži je nápis „JAN JUZA 1738". Kříž připomíná smrt krčmáře Jůzy, kterého zde zabil padající strom.

V Praze si Přibyl vyfotografoval další kříž. Na Vyšehradě. Jedná se o kopii smír- čího kříže z Rožnova u Jaroměře, okres Náchod, vytvořenou akademickým sochařem prof. Vladimírem Preclíkem na hrob akademika Zdeňka Servíta v roce 1986.

Zdroje: Kamenné kříže Čech a Moravy, www.smircikrize.cz