Při této výpravě za kamennými památkami na Třebíčsko doprovázel Přibyla jeho kamarád Emanuel Nožička, který se zabývá bádáním v Třebíči a jeho okolí. „A nejedná se jen o smírčí kříže, ale i další zajímavosti, které popisuje ve dvou svých knihách. Společně s dalšími čtyřmi kamarády dávali několik roků dohromady informace a obě knihy jsou velice povedené. Scházíme se před jeho domem a hned vyjíždíme k prvnímu kamenu. Kromě křížů nám také ukázal kolomaznou mísu, kterou dopátral z archívů a dohledal na kraji jednoho z lesů," řekl Přibyl.

Kříž je na výjezdu z Třebíče a patří k obci Pocoucov. Stojí hned u silnice. Zastavování je tady trochu složitější, protože provoz je velký, ale kousek za křížem je nájezd do pole a dá se tady zastavit. Podle knihy Památné kameny a pověsti na Třebíčsku jde o žulový kamenný kříž se zakulacenými rameny. „Svou siluetou připomíná ženskou postavu, proto je v místě zván Babou. Uprostřed břevna již nečitelný letopočet 1622 a u paty malý křížek. Kříž stojí na vrcholu stoupání silnice z Třebíče do Pocoucova po pravé straně. Podle pověsti se trestem Božím proměnila v kámen zlá stará žena s čarodějnickými sklony," stojí v knize.

Jan Dokulil napsal divadelní hru pro mládež O zkamenělé bábě Alruně. Třebíčská mládež tehdy hru velmi dobře znala. Richard Wolf ve své knížce Duchovním letem třebíčským světem píše: „K Alruně přišel poutník z Palestiny, posel nového života, apoštol kristové nauky. Alruna ho nepochopila. Poutník duchovní silou (leskem kříže na prsou) odrazil její vražedný útok, všechna hrůza obmyšleného zločinu padla na ni zpět a zešílevši běžela k cestě veřejné a tam na věky pro výstrahu zkameněla. Ve skutečnosti je to hrubě vytesaný kříž metodějský. Tam si Metoděj na své visitační cestě po Moravě slavil bohoslužbu a křtil slovanské naše předky z celého našeho okolí." O kamenném kříži se také zmiňuje Matěj Mikšíček ve své Sbírce pověstí moravských a slezských.

Druhý kámen si Přibyl vyfotografoval jihovýchodně od obce Trnava. Stál na modře označené turistické cestě na Nárameč, za vrcholem trati Kobylinec. Byl to větší žulový opracovaný kámen s vytesaným reliéfem latinského kříže. Levý roh kamene je uražený.

Podle dobových pramenů putoval kdysi žebrák bez domova krajem od vesnice k vesnici. Na návsi v Trnavě spočinul ve stínu stromů. Od lidí, kterým se ho zželelo, dostal najíst a napít. Když se vydal na další cestu, potkal selku, která ho obdarovala krejcarem. Žebrák děkoval, klekl na kolena a selce se klaněl.

Vše zpovzdálí sledoval mladík a myslel si, jak velký dar – peníze žebrák dostal. Chtivost ho přemohla, a tak se vydal za ním. „Pocestný žebrák směřoval po cestě okolo kopečku Kobylinec, snad do Náramče, nebo do vzdáleného Budišova. Mladík ho dostihl a na místě zabil a okradl," řekl Přibyl. Na tomto místě lidé potom postavili kámen s křížem.

Legendy o kříži

Další legenda pak vypráví, že tento kámen, který připomíná tragickou událost, někdo ukradl. „Zloděj měl kamenem opravit zápraží. Kámen umístil křížem k zemi. Byl spokojený s úpravou a moc si to pochvaloval, jak to dobře udělal. Ráno však zděšen uviděl kámen otočený křížem vzhůru. Namáhavě kámen opět převrátil křížem k zemi a ráno ho našel opět otočený," poznamenal Přibyl.

Zloděj pak s hrůzou údajně tajně kámen vrátil na jeho místo u cesty. Toto místo je také opředené cyrilometodějskou legendou.

Zdroj: Kamenné kříže Čech a Moravy, Památné kameny a pověsti na Třebíčsku