Přesto, že současné obrázky Arny Juračkové až překypují barevností, začínala svoji uměleckou kariéru tak říkajíc černobíle. Vždyť ještě k přijímacím talentovým zkouškám na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kam se přihlásila po úspěšném absolvování Střední uměleckoprůmyslové školy v Brně, předkládala grafiku jednobarevnou. Chtěla studovat ateliér volné grafiky, proto měla v domácích pracích hodně linorytů.

Skutečnost však byla jiná. Dostala se do ateliéru filmové a televizní grafiky, kde se vyučoval i animovaný film. V ateliéru studovala šest let a později, od roku 1980, zde pracovala jako odborná asistentka. Studium filmové a televizní grafiky ukončila diplomovou prací animovaným filmem Pokusníček. Šlo o pohádku Aloise Mikulky, ke které průvodní slovo namluvil Karel Hőger.

K další filmové tvorbě se Juračková dostala v roce 1983. Pracovala tři roky na výtvarné podobě sedmidílného televizního seriálu večerníčků Pohádky z lipových špalíčků. Práce na animovaném filmu přinesla do další tvorby Arny Juračkové barevnost a hravost. Od černobílých linorytů přešla k výrazné barevnosti a veselejšímu pohledu na svět. V její tvorbě začala převažovat ilustrace. Spolupracovala s různými nakladatelstvími. Později když se vrátila z Prahy do Blanska, spolupracovala s nakladatelstvím, pro které ilustrovala řadu učebnic speciální pedagogiky.

Ve spolupráci se svým otcem Antonínem Juračkou se dostala k větším zakázkám v oboru grafického designu. Řadu výstavních expozic vytvořili pro Brněnské veletrhy, deset let spolupracovali s Pivovarem Černá Hora, pro který vytvářeli firemní design.

Akademická malířka Arna Juračková však podstatnou část svého kumštu věnuje volné tvorbě, kresbě, grafice, malbě, exlibris, umí se vydat i na cestu pro ni zatím neprobádanou. Svoje umění si však nenechává pro sebe. Představila se již na téměř čtyřiceti samostatných výstavách volné tvorby, zúčastnila se sto dvaceti kolektivních výstav. Je členkou sdružení Q v Brně, Klubu ilustrátorů dětské knihy v Praze, Unie výtvarných umělců České republiky. Svou tvorbou je zastoupena nejen u nás (mimo jiné ministerstvo kultury, Univerzita Karlova, Památník národního písemnictví), ale i v zahraničí (Maďarsko, Polsko) a v soukromých sbírkách.

V Blansku, kde žije, se s jejím dílem rovněž setkáváme. Zde dostala možnost udělat dvě díla v oblasti architektury. V roce 1980 to byla čelní stěna ve škole v Žižkově ulici, kde vytvořila technikou sgrafita kompozici s dětskou tematikou Hra. A v roce 1998 dělala výzdobu dětského oddělení Městské knihovny Blansko. Zde vytvořila kompozici Zahrada z třiceti barevných vyřezaných tvarů. V posledním období se pravidelně účastní výstav v galeriích po České republice i v Blansku (Galerie Ve Věži, Galerie a antikvariát Jonáš, výstavní síň Městské knihovny Blansko).

V květnu a červnu letošního roku budou její práce zastoupeny na výstavě blanenských výtvarníků ve slovenském družebním městě Komárno.

Literatura: Katalog Cena města Blanska za kulturu, 2006, Týden u nás, 2006, Zpravodaj města Blanska, 2006, internetový zdroj.

Příště: Laureát Ceny města Blanska za kulturu 2006 – hudební skladatel, muzikolog Zdeněk Zouhar

Umění je nepostradatelné, aby člověk byl schopen poznávat a měnit svět – ale nepostradatelné také pro kouzlo, jež je v něm skryto. Ernst Fischer

PAVEL SVOBODA