Podle legendy se zjevila v roce 1210 poblíž Křtin Panna Maria. Prý k tomu došlo v nedaleké Bukovince při velké bouřce na rozkvetlém kaštanu, ze kterého šlehaly blesky. Tehdejší událost připomíná kamenná soška Panny Marie. Ta nyní stojí na hlavním oltáři křtinského chrámu. Její ctitelé jí přisuzovali zázračnou moc.

Ke zjevení mělo dojít v blízkosti původního kostela v Bukovince. Ten stál společně se starým hřbitovem na místech za dnešní požární nádrží. Ještě dnes jsou prý na tomto místě vidět stavební pozůstatky hřbitova. „Na památku zjevení Panny Marie stojí kousek od kostela při výjezdu na Račice kaplička, která tuto událost připomíná," uvedla místostarostka Bukovinky Marta Pořízková.

Přesný den zjevení Panny Marie věřící neznají. Každoročně ho tak ve Křtinách slaví prvního května, kdy byl v roce sedmnáct set padesát tamní chrám dostavěn a požehnán. Před šesti lety byly oslavy větší. Věřící si totiž připomínali výročí osmi set let od zjevení. Ve Křtinách slavili celý rok, kromě zjevení také dvěstěšedesáté výročí kostela. Oficiálně začaly oslavy první květnový den bohoslužbou kardinála Giovanniho Coppy. Ten vedl bohoslužbu v češtině.

Požehnal také novým božím mukám, které nechal postavit Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny. „Vznikla podle návrhu architekta Zdeňka Eichlera jako hold lesníků zdejší krajině a dřevu a jako poděkování křtinskému faráři Tomáši Prnkovi za dlouholetou spolupráci," řekl tehdy zástupce ředitele školního lesního podniku Pavel Mauer.

Boží muka jsou vysoká téměř tři a půl metru. A je od nich krásný výhled na celé údolí. Tvoří je kovový tubus, ze kterého vyčnívá dvaatřicet dřevěných hranolů. Třiatřicátým prvkem je kříž. Celkem mají muka tolik prvků, kolik bylo Kristovi let.

Protože se Panna Maria podle legendy zjevila na kaštanu, rozhodli se i ve Křtinách před časem takový strom vysadit. K výročí zjevení a také šedesáti let vysvěcení tehdejšího křtinského faráře Prnky tak zasadil oslavenec, tehdejší starostka Křtin Hana Matějovská Kubešová a bývalý ředitel školy Pavel Kellner naproti poutnímu kostelu kaštan. „Ten darovali ochránci přírody z Borů a Velkého Meziříčí, kteří pěstovali ve své školce jírovce ze semen nasbíraných v Habrovanech, odkud jejich předseda Pavel Kříž chodíval jako chlapec s babičkou na poutě do Křtin," uvedl křtinský farář Jan Peňáz.

Právě kvůli zjevení Panny Marie se staly Křtiny významným místem pro věřící. Vznikl tam také chrám, který nechali zábrdovičtí premonstráti v roce 1718 přestavět podle návrhu nejvýznamnějšího českého barokního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. „Chtěl vytvořit monumentální chrám a citlivě jej včlenit do Křtinského údolí. Symetrická stavba nebyla z finančních důvodů nikdy dokončena v plném rozsahu," poznamenal místostarosta Křtin Emil Pásek.

VERONIKA JELÍNKOVÁ