Za kamennými památkami se turista z Ráječka vydává do různých koutů republiky. „V dnešním díle se vypravíme do okresu Žďár nad Sázavou do obce Věchnov. A na Vyškovsku navštívíme Křenovice," přiblížil další putování Přibyl.

Do Věchnova se vypravil při cestě do Nového Města na Moravě, kam se jel podívat na mistrovství světa v biatlonu. Přesné místo, kde kamenná památka měla stát, Přibyl neznal. Proto dlouho hledal v zasněžených polích marně. „Nakonec vše vzdávám, čas už nás tlačí a odevzdaně se vracím k autu. Jak už to občas bývá, štěstí se na nás usmálo a krasavec byl na hraně pole. Zmrzlé ruce rozhodně nevadily při focení dalšího kousku do sbírky," zavzpomínal na nakonec úspěšné pátrání.

Za dalším dobrodružstvím vyrazil nadšenec do Křenovic, kde v minulosti závodil v přespolních bězích. „Informací o kříži jsme moc neměli. Jen jsme věděli, že má stát na nějaké vyvýšenině mezi stromy. Projíždíme obec, ale vypadá to marně. Zbystřili jsme až u směrovníku k mohyle padlým vojákům slavkovské bitvy. Jedeme tímto směrem a přijíždíme k pahorku nad vsí, kde nás zaujala louka s posezením a nějakými kameny. Vystupuji a jdu na kontrolu, ale je to jen odpočívadlo a kameny jsou zátarasy, aby sem nejezdila auta na louku. Když odjíždíme, jsou vidět po levé straně pomníky. Je tady hromadný hrob vojáků ze slavkovské bitvy a hned naproti přes silnici je vidět onen pahorek, který hledáme," popsal pátrání muž.

Podle něj stál kříž na místě s nádherným výhledem. „Ale my jsme měli zrovna smůlu. Byla totiž inverze, tak jsme z výhledu moc neměli. To nám ale nevadilo, našli jsme kříž, který jsme hledali," dodal Přibyl.

Více je o této památce napsáno na obecním webu Křenovic. „Stejně jako je starověké Řecko opředené mnohými bájemi, i Křenovice by mohly na základě ústní tradice spojené s různými událostmi a místy psát své pověsti. Některé historky se datují do dob dávno minulých, vzpomínka na ně ovšem přetrvává v rozličných podobách. Jednou z nich jsou takzvané smírčí kříže nebo kameny, na něž člověk může narazit při procházkách v různých koutech. Lidé je stavěli proto, aby alespoň zčásti ulehčili svědomí za spáchaný zločin," stojí na webu obce.

Podle dobových pramenů se jedna z takových památek na smutnou událost dochovala na kopci zvaném Zlatá hora u Křenovic. „Jde o smírčí kříž, se kterým je spojovaná nejstarší zaznamenaná tragédie, která se v obci udála. Pověst, kterou zaznamenal ve školní kronice na sklonku 19. století řídící učitel Josef Ludikovský, vypráví, že v místě, kde původně stával, byla mez. Právě tam měl splašený kůň oráče usmrtit dívku, která žala trávu," píše se na internetových stránkách Křenovic.

Obrozenecká literatura 19. století kladla vznik těchto křížů do doby příchodu byzantské misie na české území, tedy až do desátého století našeho letopočtu. Kříže byly označeny jako „cyrilometodějské", což bylo u toho křenovického podpořeno i tím, že se naklání směrem k Velehradu, odkud přišli Cyril a Metoděj. „Ve skutečnosti byly tyto kříže stavěny v 16. a 17. století, někdy byly opatřeny letopočtem, některé zůstaly němé jako ten náš. Kříž nestojí na svém původním místě, ale byl sem přesunut po scelování pozemků ve 30. letech minulého století," je napsáno na webu obce.

Krásný výhled

Nachází se na cyklotrase č. 5097. Je zde nádherný výhled do kraje směrem na Křenovice, Slavkov, Holubice, Pozořice a ostatní obce na úpatí Drahanské vrchoviny. „Místo je volně přístupné, vhodné jako zastavení pro výlety na kole. Přes silnici se nachází Krchůvek na Zlaté hoře. Poblíž kříže je umístěna informační tabule PS8 naučné stezky Bitva tří císařů." stojí na webu obce.

Zdroj: Kamenné kříže Čech a Moravy, www.obec-krenovice.cz