„Vážíme si toho, protože nás vybrala porota složená ze zákazníků. Je to určitě ohodnocení naší práce a práce našich předků. Poslechli jsme totiž volání rodu a navázali na ně,“ vysvětluje spolumajitel farmy Jan Sedlák.

Rod Sedláků žije v Šošůvce a chová hospodářská zvířata už více jak dvě stě let. Tehdy se tam na konci osmnáctého století přestěhoval Matěj Sedlák z nedalekého Lipovce. Sedlákovi na začátku devatenáctého století navázali na práci rodu Kučerů, kteří žili v domě předtím. Když se vdova po Tomáši Kučerovi Kateřina provdala za Karla Sedláka, začali společně hospodařit v domě číslo 45, současném sídle farmy.

Po Karlu Sedlákovi se v domě vystřídalo několik pokolení a uběhly desítky let. V současnosti tam žije a hospodaří Jan a Eva Sedlákovi. „Celých dvě stě let na tomto místě žili zemědělci, kteří chovali hospodářská zvířata. S potravinářstvím to jako první spojila moje babička. V třicátých a čtyřicátých letech minulého století se pustila do produkce mléčných výrobků. Tenkrát pro ně jezdily prodavačky z Líšně. Tady to zkupovaly a pak prodaly na trhu v Brně. Babička tedy měla své stabilní zákazníky,“ vypráví čtyřiapadesátiletý Jan Sedlák, vystudovaný veterinář.

Vydrželo to do šedesátých let. „Babička s dědou pak vstoupili do jednotného zemědělského družstva. Patnáct let tu zemědělci chovali prasata. V devadesátých letech jsme začali s podnikáním my, spolu s rodiči,“ vzpomíná Sedlák, jehož otec zemřel před dvěma roky. Oficiálně je současnou majitelkou Eva Sedláková, s mužem však považují firmu za společnou.

Z trhů do obchodů

„Za těch dvacet let, kdy podnik funguje, se toho hodně změnilo. Začínali jsme s několika kozami, půdy bylo dvanáct hektarů. Postupně se stádo rozrůstalo a prostory zvětšovaly,“ vzpomíná Sedlák. Teď obhospodařují skoro čtyřicet hektarů půdy a stádo čítá na sto padesát kusů. „Když k tomu připočtu i mladé kozičky a kozly, je to dvě stě zvířat,“ uvádí Sedlák s tím, že veškeré krmivo pro zvířata Sedlákovi pěstují na své půdě.

Změnila se i cesta, jakou se jejich výrobky dostanou k zákazníkům. „Na začátku jsme prodávali mléka a sýr z domu, potom jsme se dostali do distribučních sítí. Teď dodáváme do sítě zdravých výživ, do sýráren a vináren. Také jezdíme na farmářské trhy a částečně prodáváme i přímo z farmy,“ popisuje Sedlák.

Zákazníci si od Sedláků kupují přírodní i ochucené čerstvé kozí sýry, brynzu, pasterované i kefírové mléko nebo kozí syrovátku. Důležitou součástí jejich produkce jsou tvarohové výrobky. „Nabízíme například Jinánek, což je tvarohový krém pro děti s různými příchutěmi,“ vysvětluje Sedlák. Na podzim začali i s výrobou uzenin. „Kozy, které nechceme použít na chov, odvážíme na jatka. V uzenářské výrobně v Rosicích z jejich masa dělají špičkové salámy a klobásy. Zatím je prodáváme z domu a mají úspěch,“ uvádí Sedlák.

Na farmě se soustředí na to, aby měly jejich výrobky punc regionálnosti. „Už na začátku jsme cítili potenciál Moravského krasu, v podobném přístupu pokračujeme i teď,“ říká Sedlák. Zemědělství, které provozují, se podle něj nedá označit za konvenční, ale zároveň není ani ekologické. „Snažíme se jednoduše chovat šetrně,“ říká.

Práce nad hlavu

S farmou manželům pomáhají i děti Jan a Vendula a jedna zaměstnankyně. „Manželka s dcerou a další pracovnicí se starají o mlékárnu, výrobu a balení sýra. Já a syn se věnujeme přímo zvířatům, dojení a půdě,“ říká Sedlák s tím, že přes sezónu mají na farmě práce nad hlavu. „Odpočineme si až po Vánocích, kdy na nás čeká několik měsíců volnějšího režimu,“ dodává.

ŽANETA ONDROUŠKOVÁ