Další díly seriálu Kostely na Blanensku najdete ZDE

Křetín patří k nejstarším pojmenovaným místům na Blanensku. „Jeho zkomolené jméno je uvedeno na opisech latinské darovací listiny z roku 1043. Patrně však jde o falsum až někdy z poloviny 13. století. Ves snad mohla původně být církevním majetkem,“ ponořil se do historie křetínský místostarosta Bořek Procházka s tím, že vesnička možná náležela ve 13. století do majetku řádu templářů. První zmínka o faře se datuje k roku 1574. Původní křetínský kostel stál přibližně v místě kostela dnešního. Stavba však byla ve špatném stavu, proto ji lidé v 17. století zbourali. Nahradil ji svatostánek, který dostal jméno po svatém Jeronýmu.

Nový kostel nechal postavit majitel panství, hrabě Jan Jiří z Eckhausenu, na počátku 18. století. „Do té doby se bohoslužby konaly v kapli v křetínském zámku,“ podotkl Procházka.

To, že byl kostel zasvěcen svatému Jeronýmu, je podle něj ojedinělé. „Na Moravě vím už jen o jediné kapli, která je svatému Jeronýmu zasvěcena. Ta se nachází na olomoucké radnici,“ přiblížil.

Dnešní barokní kostel stojí v místě, kde dříve býval střed obce. „Kněžiště kostela je orientované přibližně k východu a jednolodní vnitřní prostor je zaklenutý valenou klenbou s příčnými pasy. Na západní straně stavby se tyčí jediná čtyřboká věž. V jejím přízemí je vchod do kostela,“ popsal Procházka s tím, že k věži zleva přiléhá bývalá márnice. Pod podlahou kostela se navíc zřejmě skrývá hrobka hraběcího páru obnovitelů kostela. „Stavbu dokonce do roku 1834 obklopoval hřbitov. Pak se pohřbívalo na nově založeném hřbitově na okraji vsi, kam lidé přenesli i exhumované ostatky ze starého místa odpočinku,“ pokračoval Procházka. Nyní hřbitov u kostela připomíná už jen železný kříž s kamenným podstavcem.

Věž kostela byla původně asi o jedenáct metrů vyšší. Dokud ji nepohltily plameny. „Při požáru, který v září roku 1852 zachvátil celý střed obce, shořela také stylová barokní báň. Dále padla za oběť požáru střecha kostela, oheň zničil i interiér,“ sdělil místostarosta a upozornil ještě na zvony, které roztavil žár.

Umlčené zvony

Ze tří obnovených zvonů pak zůstal jen jediný. „Malý zvon, svatý Theodor, slouží jako umíráček a pochází z roku 1853. Oba větší zvony byly zrekvírovány pro válečné účely za první světové války. Finanční náhradu za zabavené zvony museli lidé upsat na válečnou půjčku,“ líčil dál Procházka s tím, že ani další zvony se v křetínském kostele dlouho neohřály. Byly zničeny za druhé světové války. „Zvony Panna Maria a svatý Cyril a Metoděj zaplatily milodary věřících a na věži kostela slouží od roku 1969,“ uzavřel pestrý příběh křetínských zvonů Procházka.

Kostel zdobí šest oltářů. Kromě toho hlavního, zasvěceného svatému Jeronýmu, je to otlář mariánský, oltář svatého Jana Nepomuckého, svaté Anny, svatého Antonína Paduánského a očistcový oltář svatého Kříže. „V kostele nechybí ani obraz svatého Jeronýma, který namaloval významný moravský barokní umělec Eliáš František Herbert. Na chórů jsou pak varhany, jejichž skříň je ještě původní barokní z roku 1719,“ uvedl Procházka.

Křetínský kostel rovněž nechybí na seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.

Vážení čtenáři, seriál Kostely na Blanensku najdete v tištěné podobě také každé úterý v Blanenském deníku Rovnost