Byl založen v roce 1948 a je jedním z nejstarších souborů svého druhu u nás. „Kořeňák se daří zachovat i díky zájmu místních lidí. Za ta léta už jím prošlo několik generací rodáků. V současnosti máme přibližně pětadvacet členů převážně z Kořence ale také z Boskovic a Okrouhlé,“ řekl vedoucí souboru Zdeněk Přikryl s tím, že o působení v souboru mají zájem i mladí lidé. „Nyní máme pět mladých párů, a to je podle mého úspěch,“ dodal Přikryl.

Folklórní soubor na svých vystoupeních předvádí původní písně a tance v podobě, v jaké si je ve vzpomínkách zachovali pamětníci při zakládání souboru. Ve svém repertoáru má původní lidové písničky z Kořence. V zásobě má i staré tance, kterými byl Kořenec pověstný. Z minulosti se jich dochovalo více než dvacet. „Mateníky, řemeslnické tance nebo tance obratnosti. Lidem tančíme i hry. Třeba Bednaříček, Byč nebo mužský Ležák,“ vyjmenoval názvy tanců Přikryl.

Publiku se Kořenečtí představují většinou v ucelených folklórních pásmech, jenž jsou postaveny na dochovaných zvycích, původních tancích a písních. „Jsou to například masopustní zvyky, kácení máje nebo dožínky. Vše se snažíme lidem předvést s důrazem na nářečí a kroje,“ přiblížil Přikryl s tím, že soubor nejčastěji vystupuje na folklórních a obecních slavnostech či poutích. V devadesátých letech se Kořeňák dostal i před kamery v dokumentárním cyklu o folklóru, jenž se natáčel ve skanzenu u Olomouce.

Třináctého února se lidem soubor předvede také na tradičním Kořeneckém bále. „Tento bál je v okolí vyhlášený. Lidé chodí i kvůli vystoupení Kořeňáku, které je velmi působivé. Mně osobně se nejvíc líbí tanec Ležák. Dva roky jsem tam na plese nebyl, tak doufám že letos mi do vyjde,“ řekl s úsměvem Petr Koudelka z Benešova.

Jednou za dva roky vystupuje soubor na Kořeneckých slavnostech písní a tanců v kořeneckém přírodním amfiteátru. V červnu si pak nenechá ujít také Muzejní noc. „Je to takové setkání rodáků v Kořenci. Snažíme se to vždy pojmout jako nějaké téma. Loni to byla strašidla. Je to takové volnější a vtipné. Co chystáme letos, neprozradím. Bude to překvapení,“ řekl Přikryl.

Nedílnou součástí folklórního sdružení je také snaha o zachování původního kořeneckého kroje. Ten se v obci dochoval v několika kusech až do začátku dvacátého století. Při svém založení měl Kořeňák několik těchto skvostů. Ty se staly s dalšími dobovými relikviemi vzorem pro výrobu dalších krojů. „Snažíme se kroje zachovat v co možná nejvěrnější podobě. Šijí se ručně z původních materiálů a vyšívají se také ručně. Je to však poměrně nákladná záležitost. Právě za původnost krojů jsme byli před několika lety oceněni na Mezinárodním folklórním festivalu v Brně,“ dodal vedoucí sboru Zdeněk Přikryl s tím že mezi nejcennější části mužského kroje patří mimo jelenicových kalhot široký kožený pás vyšívaný slámou nebo pavím brkem. U ženského kroje je to kordulka zdobená pestrou výšivkou. V kořeneckém muzeu je vystaven ženský kroj, který je starý více než sto let. Kořenecký kroj byl také zařazen do obrazové encyklopedie horáckých a podhoráckých krojů v publikaci autora Míly Brtníka s názvem „Jaký kroj, tak se stroj“, vydané v roce 2007.