Jaroslav Štěrbáček se narodil 12. února 1913 v Dolní Lhotě u Blanska. Po dokončení měšťanské školy v Blansku vystudoval vyšší průmyslovou školu strojnickou v Brně, kde maturoval v roce 1932. Jako svobodník aspirant prezenční služby byl na vlastní přání zařazen do leteckého učiliště v Prostějově. Tam úspěšně zvládl výcvik leteckého provozovatele.

Dne 29. srpna 1937 byl vyřazen jako poručík na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě. Vrátil se tedy do Prostějova, aby zde pokračoval v pilotním výcviku. Následně byl jmenován pilotem-letcem v hodnosti poručíka z povolání a určen k osmačtyřicáté stíhací letce čtvrtého leteckého pluku. Dne 1. března 1939 byl jmenován polním pozorovatelem-letcem a jiným dekretem také polním pilotem-letcem.

Po okupaci opustil ilegálně Moravu a přes Polsko se po složité cestě dostal do Francie, kde se do její porážky zúčastnil frontových bojů jako stíhač francouzské peruti. Zde měl hodnost seržanta.

V kabině Hurricanu

Českoslovenští letci, kterým se podařilo dostat z poražené Francie, se soustředili v britských vojenských táborech. Jaroslav Štěrbáček se stal příslušníkem 310. československé stíhací perutě založené v rámci RAF (Royal Air Force). Tato peruť létala se stíhačkami typu Hawker Hurricane. Na těchto letadlech musel každý pilot nalétat v průměru tři hodiny denně.

Jaroslav Štěrbáček byl s největší pravděpodobností prvním Čechem, který položil život za Anglii. 31. srpna 1940 byl sestřelen nad ústím Temže německým stíhačem. Zřejmě se mu podařilo seskočit padákem, ale naneštěstí skončil v bahnitém ústí řeky, kde utonul.

Tělo nebylo nikdy nalezeno, proto jeho památku připomíná pouze symbolický náhrobek na hřbitově Brookwood poblíž Londýna, na němž je uvedeno: Jaroslav Štěrbáček, štkpt. letectva, Pilot Officer, Royal Air Force, 12. 2. 1913 – 31. 8. 1940.

Život Jaroslava Štěrbáčka připomíná kniha Vladimíra Poláka, vydaná Muzeem v Blansku, zachycující mimo jiné vzpomínky Štěrbáčkových kolegů.

V roce 1947 udělil prezident Československé republiky Jaroslavu Štěrbáčkovi československý válečný kříž in memoriam. Při rehabilitaci příslušníků RAF se Jaroslav Štěrbáček dočkal posmrtně povýšení na plukovníka.

Na rodném domě v Dolní Lhotě č. p. 79 má od roku 1947 odhalenou pamětní desku. Čestné občanství města Blanska mu Blanenští udělili u příležitosti padesátého výročí konce druhé světové války.

PAVLÍNA LESOVÁ (autorka pracuje v Muzeu Blansko)