Sochu Merkura, nazývaná též Létající Merkur, vytvořil v 16. století slavný manýristický sochař Jean Bolougne, přezdívaný později Giambologna. Giambologna (1529–1608) se narodil ve flanderském městě Douai. Po studiích v Antverpách odešel v roce 1550 do Itálie, kde také dostal svoji přezdívku. V letech 1555 až 1557 studoval v Římě v sochařské dílně Jeana Dubroeuqa. Zaujalo ho hlavně antické sochařství, které velice obdivoval a ve své tvorbě z něho vycházel. Zároveň se zde seznámil osobě s Michelangelem, jehož byl velkým obdivovatelem a inspirátorem. Zároveň si však vytvořil svůj vlastní styl manýrismu, když dával ve své tvorbě menší důraz na emoce, za to větší důraz na eleganci a krásu.

Po návratu z Říma odjel Giambologna do Florencie, kde získal práci u šlechtické rodiny Medici. Pro tuto rodinu pracoval až do konce života. S Florencií se pojí jeho nejslavnější díla. Pro papeže Pia IV. vytvořil kolosální bronzovou sochu Neptuna do kašny. Mezi další Giambolognova slavné díla můžeme zařadit plastiku Venuše, Samson zabijí Filištína nebo Únos Sabinek.

Mramor i bronz

Giambologna pracoval jak s mramorem, tak i s bronzem. Jeho oblíbeným tématem byly akty, kterými často zdobil své fontány. Mezi jeho speciality patřily také jezdecké sochy. Byl autorem úplně první jezdecké sochy ve Florencii, jednalo se o pomník vévody Cosima I. Medici a tato socha se stala jakýmsi vzorem pro tvorbu ostatních sochařů nejen ve Florencii, ale také po celé Evropě. Cosimo I. jmenoval Giambolognu členem prestižní akademie Accademia delle Arti del Disegno, jež byla první akademií výtvarného umění v Evropě a měla velký význam pro rozvoj sochařství. Giambologna zde vychoval několik svých nástupců, kteří se proslavili v celé Evropě.

Giambologna byl i úspěšným obchodníkem. Když zjistil, že jeho bronzové sochy zaujaly nejen odborníky, začal ve své dílně vyrábět jejich zmenšené repliky. Ty pak ve větším množství prodával a tím si i zajistil stálý finanční příjem. Tyto malé sošky byly velmi ceněny a často byly dávány jako diplomatické dary vyslancům i králům a vyráběly se v Giambolognově dílně ještě dlouho po jeho smrti.

Létající socha

Merkur je v římské mytologii bůh obchodu, cestování a posel bohů. Jeho protějškem a vzorem v řecké mytologii byl Hermés. Je synem Máie a Jupitera. Jako posel bohů vlastní okřídlené topánky. Giambologna si vytyčil cíl vytvořit sochu vzbuzující dojem letu. Výsledkem jeho snažení je právě bronzová socha Merkura z roku 1580, která se dotýká země špičkou nohy a skutečně vyvolává dojem letu vzduchem. Tato socha je opět dalším znakem snahy odprostit se od zavedených pravidel, jelikož pojetím této sochy Giambologna oponoval těžkopádnosti mramorových soch Michelangela. V pravé ruce drží Merkur kérykeion čili Hermovu hůl.

Originál Giambolognovy sochy zdobil do roku 1780 Villu Medici v Římě, dnes se nachází v Museo Nazionale del Bargello ve Florencii. Kopie Giambolognova Merkura najdeme na mnoha místech po celé Evropě, například v Oslu, Budapešti nebo v Paříži. Vzhledem k tomu, že plastika byla již v 16. století replikována, nebyl problém pro blanenské železárny sehnat vhodný model k dolití. Na přelomu 19. a 20. století se začal Merkur odlévat i v Blansku a to pouze v malém provedení. Litinová soška Merkura měřila do výšky necelých pětadvacet centimetrů a vážila i s podstavcem jeden a půl kilogramu. V blanenském muzeum toto dílo zaujímá jedno z předních míst v expozici.

JINDŘICH ČELADÍN (autor pracuje v Muzeu Blansko)