Zde se například od 7. 1. 1982 do 18. 1. 1991 konalo dvaasedmdesát výstav výtvarníků. Galerie se mimo výstav výtvarného umění soustřeďovala na akce výchovně-vzdělávacího charakteru. Vánoční a velikonoční výstavy s ukázkami tradičních řemesel, produkci a prezentaci výtvarných soutěží pro děti.

V neoficiálním sboru, který se o pořádání výstav staral, se už tehdy mihla Ivana Mašátová. Dlouholetá vedoucí galerie, která v roce 1996 Cenu města Blanska za kulturu pro galerii převzala. Za dobu existence Galerie města Blanska se v ní konalo již několik stovek výstav. Cifry, jakkoli oslnivé, mohou klamat. Rozhodující je koncepčnost, bystrozrakost volby, šíře a hloubka. Jedním slovem kvalita.

Opěrnými body let 1982–1989 byli čeští klasici 20. století (Zrzavý, Váchal, Tichý…) a nejprůbojnější výtvarníci: Matal, Kolíbal, Preclík, Vlastimil Zábranský, Šimorda, Demel, Juračka a další. Malíři, grafici, sochaři rozličných poetik, jejichž práce mapují výtvarné dění dneška. V galerii nechybí humor, nechybí fotografie a nechybí ani užité umění, nechybějí hromadná vystoupení (Sdružení Q, spolek grafiků Hollar, blanenští výtvarníci). Naskýtají se i pohledy za hranice (Itálie, Holandsko, Rakousko, Německo). Čas od času jsou osvěžujícím ozvláštněním i neobvyklosti (sklo, myslivecké trofeje, paličkovaná krajka, výstava betlémů).

Podivuhodně obsáhlá a různorodá činnost, podivuhodná zvídavost a pohotovost a osobnosti v minulosti spjaté s blanenskou galerií. Například Igor Zhoř, Jiří Valoch, Stanislav Kolíbal, Ludvík Kundera, Antonín Juračka, Ivan Ruller, Dalibor Chatrný, František Dvořák a jiní. To vše bylo a je zárukou kvalitní práce Galerie města Blanska, která se od roku 2007 profiluje jako instituce prezentující současné umění.

Literatura: Katalog Cena města Blanska za kulturu, 1996, Zpravodaj města Blanska, 1996, Týden u nás, 1996, internet

Příště: Nositelé Ceny města Blanska za kulturu 2000

PAVEL SVOBODA