Dřevěný kostelík měl stát na výstavišti

Jediný na Blanensku. Jeden ze šesti dřevěných kostelů převezených z Podkarpatské Rusi stojí v Blansku a slouží Československé církvi husitské.

Historie dřevěného kostelíka se začíná psát na samém počátku sedmnáctého století v Nižním Selišti nedaleko Chustu na Podkarpatské Rusi, v příhraniční oblasti s Rumunskem. Kostel se stavěl čtyřicet let, protože obec vymřela na morovou epidemii. Je vystavěn v architektonickém slohu rusínské gotiky.

Asi po patnácti letech od postavení přešel kostelík ze správy pravoslavné církve pod správu řeckokatolické církve a té pak sloužil až do dvacátých let dvacátého století.

V té době se stavěly zděné kostely a původní dřevěné se nepoužívaly a chátraly. Po vzniku Československé republiky Státní památkový úřad vybral několik takto chátrajících kostelíků a pro jejich záchranu navrhl odkoupení a převezení do České republiky.

„V roce 1936 byl kostelík převezen. V polovině října jej řemeslníci v Nižním Selišti rozebrali na jednotlivé trámy, naložili na vagony a vlakem převezli k nám. V Blansku jej mistr tesař se sedmi pomocníky znovu postavil a v půli prosince bylo dílo hotovo,“ vypráví pastorační asistentka Helena Ladičová.

Nejstarší mezi šesti

A proč právě Blansko? Z Podkarpatské Rusi bylo tímto způsobem zachráněno šest kostelíků, které jsou nyní rozmístěny různě v České republice – v Dobříkově u Vysokého Mýta, v Kunčicích pod Ondřejníkem, v Nové Pace, v Hradci Králové a v Kinského zahradě v Praze. Ten blanenský je z nich nejstarší. Byl zaevidován jako kulturní památka. „Původně měl stát na brněnském výstavišti a sloužit jako expozice, ale lidé byli v první polovině dvacátého století velmi věřící, proto ho nakonec nenechali stát jen ke koukání. Církev husitská vznikla v roce 1920 a neměla zprvu žádné kostely, proto si kostelík odkoupila,“ uvádí Ladičová.

Interiér dřevěného kostelíka v Blansku zdobí jedinečné ikony a vzácný ikonostas, které zakoupila farnost jako jeho součást. Některé ikony pocházejí i ze sedmnáctého století, další z poloviny osmnáctého století. Pravoslavná výzdoba není součástí liturgie a věrouky Církve československé husitské, ale jako ojedinělá památka je v kostelíku zachovávaná. K církvi husitské se vztahuje pouze kopie Brožíkova Kostnického koncilu, umístěná ve vchodové části kostelíka. „Některé ikony jsou již zrestaurované, ale v současné době nám chybí ještě dvě stě tisíc korun. Potřebovali bychom nějakého sponzora, abychom zrestaurovali i ostatní ikony,“ říká Ladičová.

V letech 2001 až 2005 byla na kostelíku kompletně vyměněna střešní krytina – klínce – a venkovní obložení zdí.

Kostelík je v sezóně přístupný turistům, na požádání i mimo sezónu. Třikrát do roka se v kostelíku konají řeckokatolické bohoslužby, které slouží brněnští kněží. Kostelík pravidelně rozeznívají adventní, velikonoční a příležitostné koncerty.