Huť, které místní lidově říkají Klamovka, se nachází na jižním okraji Blanska v údolí řeky Svitavy. Kolem ní vede mezistátní cyklotrasa číslo pět zvaná Jantarová stezka. Ta spojuje Vídeň, Moravu a polský Krakov a dostala jméno po slavné obchodní cestě.

Postavili ji v letech 1853 až 1857. Dostala jméno Clam Hütte, podle Augusty Salmové, která se provdala za hraběte Jindřicha Clam– 
-Martinice. Zpracovávat železo v ní lidé poprvé začali v roce 1857. „Avšak teprve čtvrtá výrobní kampaň v letech 1958 až 1959 byla úspěšná," píše v knize Blansko – Brána Moravského krasu Ivan Balák.

Po roce provozu nechal rod Salmů vedle huti postavit koksovny, pro které se dováželo uhlí z dolů v Polské Ostravě, které jim rovněž patřily. Klamovka byla jednou z prvních hutí v českých zemích, v níž používali k vytápění místo dřeva uhlí. Vysoká pec produkovala ročně přes tři tisíce tun surového železa.

Zpracováním železných rud se v huti zabývali až do roku 1893, poté byla přestavěna na slévárnu. Zaměstnanci slévárny se zaměřili především na výrobu komerční litiny. V době své největší slávy dokázali vyprodukovat ročně až tři sta padesát vagónů litinového zboží. Výrobky vyváželi do řady zemí.

Komerční litinu vyráběli v Klamovce až do roku 1923, kdy byla výroba zastavena. „Důvodem byla především skutečnost, že se jednalo o nejmenší provoz slévárenský s nejhoršími podmínkami pro práci, vysokými dopravními náklady a špatnou perspektivou dalšího rozvoje vzhledem k poloze," píše Barták.

Na začátku třicátých let byla do nevyužitých prostor přenesena zkušební stanice pro modelový výzkum vodních strojů. V Klamovce se nacházela i zkušební stanice turbín, na níž dříve prováděl své pokusy i Viktor Kaplan.

V roce 1953 Klamovu huť koupili zástupci Výzkumného ústavu vodních strojů ČKD Blansko a od roku 1988 začali do budovy chodit studenti, přesunula se tam totiž svářečská škola. V roce 1994 vznikla v tamních prostorách výstavní a prodejní expozice blanenské umělecké litiny.

Ke Klamovce se mohou lidé od roku 2012 projít i s průvodcem. Huť je součástí komentované prohlídky jižní části Blanska. Trasu lidé s průvodcem projdou za hodinu a půl a zaplatí za ni padesát korun. Procházku Blanskem pořádá informační kancelář Blanka ve spolupráci s Galerií Ve Věži. „Prohlídky se nekonají nijak pravidelně. Zájemci nám zavolají a následně se přímo s průvodcem domluví, kdy by se Blanskem chtěli projít. Program prohlídky se dá také individuálně upravit," popisuje pracovnice informační kanceláře Kateřina Rumlová. Návštěvníci uvidí například i dřevěný kostelík, nejstarší domy v Blansku nebo Ježkovu továrnu.

Kromě výroby železa nebo litiny v huti dokonce vznikal i film. K natáčení několika scén televizního filmu Zrozen bez porodu si ji vybral režisér Filip Renč. Kriminální příběh napsal novinář a publicista Josef Klíma, v hlavních rolích se představila Simona Stašová a Juraj Kukura.

Dnes Klamovku vlastní soukromý majitel. Celou budovu využívá jako výrobní fabriku. „V budově jsou tři výrobní haly, ve kterých pracuje asi deset zaměstnanců. Historický ráz tak má budova pouze zvenku," řekl nynější majitel Klamovy hutě Petr Musil.

S ním souhlasí i blanenský průvodce Pavel Svoboda. „Budova je pro lidi zajímavá pouze zvenku," potvrdil.

MARKÉTA PULDOVÁ