Při jedné z nich zaujal turistu z Ráječka zajímavý kámen nedaleko opraveného mlýna v Býkovicích. „Silně mi připomínal smírčí kámen, ale zřejmě se jedná o cejch vodního kola," řekl Přibyl.

Fotografie zaslal členům společnosti, kteří se zabývají historií kamenných křížů. O tom, že se u mlýna v Býkovicích jedná o cejch vodního kola, je přesvědčen František Mikule, jeden z členů této společnosti, která sídlí v Aši.Při jedné z výprav zaujal turistu z Ráječka zajímavý kámen nedaleko opraveného mlýna v Býkovicích. Fotografie zaslal členům společnosti, kteří se zabývají historií kamenných křížů.

Značky pro výšku vody se dělaly pro více hladin, pro rybník, náhon, odpadní strouhy. Dokonce i pro jednu hladinu se někdy dělaly dvě i více značek, aby byly po ruce a nemusely se přenášet na dlouhou vzdálenost. „Využití přírodních energií má počátek již v dávnověku. Využití větru a vody, nejrozšířenějších a nejdostupnějších pozemských energií, dokládají četné stavby mlýnů, ať větrných, nebo vodních. Lidé si dovedli těchto sil vážit, uměli je využívat a také chránit. Mnohé relativně malé toky napájely svojí vodou četné mlýny, které se kaskádovitě rozprostíraly na jejich březích. Dovedli také zajistit chod i těchto mlýnů níže po proudu, které mohly mít, za jistých okolností, nedostatek vody, neboť existovaly mnohdy jen několik desítek nebo stovek metrů od sebe. A přesto všechny vodní sílu dokonale využily. O tom svědčí různé zajímavosti, ke kterým patří i vodní značky používané u vodních mlýnů, kterým se říkalo cejchy, hemy nebo fixy," uvedl Mikule.

Vodní značky vycházely z vodního zákona, byly součástí mlýnských vodních knih a byly také kontrolovány. „Důvodem byla nutnost uchování dostatečného množství vody na toku i pro potřeby mlýnů nížeji položených. I ty nejspodnější potřebovaly dostatečné množství vody. Tyto cejchy byly určovány komisí s odborníky
-mlynáři a byly řádně zaznamenávány do vodních knih. Značila se výška vody nad i pod vodním kolem a značky se umísťovaly jednak na místa uměle vytvořená, ale i na přírodní. A byly různé. Nejčastější umístění bylo na kůlu, který se zasadil na potřebné místo, na hráz, ke splavu k náhonu nebo u odpadní strouhy," dodal Mikule.

Zasazené kůly byly doplněny kovovou deskou s vyznačenou ryskou, datem a iniciálami mlynáře. Někdy to byly také kovové „kramle" – pásky železa se stejným vyznačením a umístěním na zdi mlýnů nebo náhonů, jindy se tato znamení přenášela na okolní skály nebo na vyzdívky náhonů a podezdívky mlýnů.Při jedné z výprav zaujal turistu z Ráječka zajímavý kámen nedaleko opraveného mlýna v Býkovicích. Fotografie zaslal členům společnosti, kteří se zabývají historií kamenných křížů.

Hlavním cílem, vedle zmíněného určení výšky vody, byla nutnost zabránit manipulaci s těmito značkami. Značky se dělaly na více místech, a to proto, aby se snadněji výška jimi označená přenášela na potřebnou hladinu (rybníka, náhonu, strouhy, splavu) a dodržení těchto výšek zaručovalo spodním mlýnům potřebný průtok vody. Dokonce byly značky prováděny i na prahy mlýnů. „Odhadovaná rekonstrukce na snímku s mlýnským kolem je pouze přibližná, muselo by se to na místě přesněji vyměřit. I tak jsem přesvědčen, že uvedený obrazec značí cejch vodního kola," uzavřel Mikule.

Za tajemstvími kraje pod Kozákovem (L. Šourek), Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách (Štěpán, Křivanová)