Severka vznikla před dvaatřiceti lety. Tehdy ji založily Restaurace a jídelny v blanenské části Sever. Provozní tam dělala Alena Andrlová. „Maminka měla gymnázium, ale cukrařina ji zajímala a bavila. Když se podnik rozjížděl, byla v něm jen ona a jedna cukrářka. Až po půl roce přibyli další zaměstnanci,“ popisuje dcera Andrlové Vilma Novotná, která Severku vlastní v současnosti.

Postupně se cukrárna dostávala do povědomí lidí a ti si do ní nacházeli cestu čím dál častěji. „Vařila se tam pravá zmrzlina. Tenkrát to byl první tuzemský podnik, kde zákazníci vařenou zmrzlinu našli,“ vzpomíná Novotná, která do podniku po čase také nastoupila.

Po revoluci se však cukrárna nevyhnula privatizaci a podnik šel do dražby. „Nakonec jsme se přestěhovali na současné místo v Žalkovského ulici,“ vypráví Novotná. To bylo v roce 1991. Severka na novém místě vystřídala prodejnu se studenou kuchyní. Alena Andrlová se svojí dcerou se staly spolumajitelkami a po úpravách podniku mohly rozjet Severku ve velkém.

Postupně přibylo práce i zaměstnanců. „Za socialismu tam pracovalo osm cukrářek. Tolik peče i dnes, ale mají mnohem více práce. Cukrářky se střídají po čtyřech. Prodavaček za pultem je zase šest a střídají se po třech,“ popisuje Novotná.

V současné době má Severka v nabídce na padesát druhů zákusků. „Vedou ty klasické, jako jsou věnečky, větrníky, špičky nebo harlekýny. Větrníků se denně prodá klidně i tři sta kusů,“ uvádí Novotná s tím, že to samé platí pro zmrzlinu. Zákazníci sice zkouší nové chutě, ale nakonec se rádi vracejí k oblíbené vanilkové, čokoládové nebo oříškové.

V cukrárně pečou také cukroví a dorty na svatby a jiné příležitosti. V katalogu mají dortů kolem sto sedmdesáti. Ale jsou schopní udělat i jiné, podle obrázku. Podle Novotné to však v Severce neradi vidí. „Pečeme pouze z přírodních surovin, nepoužíváme žádná umělá barviva, emulgátory nebo předpřipravené směsi. Proto je někdy nemožné vyhovět zákazníkovi, který si přinese obrázek dortu s běloskvoucí polevou. Ta se jednoduše na přírodní bázi vytvořit nedá,“ vysvětluje vyučená cukrářka Novotná.

Přírodní suroviny

A právě se surovinami potřebnými k výrobě mají v cukrárně největší problém. Sehnat dodavatele se dá, ale ne v regionu. „Mouka má obsahovat lepek, kakau zase nesmí chybět kakaové máslo. Často nám v akcích nabízejí cukr, který je smíchaný s křídou, nebo suchý kokos, který nevoní, jak má. Například mouku objednáváme až z Pardubic, tam je nejlepší,“ uvádí Novotná. Podle ní si zákazníci zvykli na nízké ceny a raději kupují levné, ale nekvalitní zboží. A trh se tomu přirozeně přizpůsobil.

Cukrárna Severka je jednou z mála, kde veškerou chemii a směsi odmítají. Je to dražší, ale podle Novotné se to vyplácí. „Po ekonomické stránce se nám daří dobře. Vždycky to může být lepší, ale hlavní je, že se k nám lidé rádi vracejí. Vědí, že zdejší zákusky jsou poctivé. Šlehačkové zákusky děláme i několikrát denně po menších dávkách, aby byly čerstvé. Cukrářky pečou celý den od rána do večera, v pracovní dny i o víkendu,“ říká Novotná.

Podnik v současnosti vlastní se svým synem Martinem, který vystudoval ekonomii. „To on se stará o účetnictví, ale zároveň i o zdobení veškerých dortů, které tu pečeme,“ dodává Novotná. Poohlížet po řemeslu se prý začíná i šestiletá vnučka Irena. Cukrařinu tak rodina postupně předá čtvrté generaci.

ŽANETA ONDROUŠKOVÁ